Důl Sviadnov

Důl Sviadnov byla část závodu Staříč I. Jsou zde dvě jámy, výdušná jáma č. I/1 a vtažná jáma č. I./2. Pro svoji jedinečnou kruhovou konstrukci byla těžní věž výdušné jámy prohlášená za kulturní památku ČR.

Důl Staříč I, lokalita Sviadnov
Kruhová těžní věž a příhradová těžní věž dolu Sviadnov
Účel stavby

těžba černého uhlí

Základní informace
ArchitektIvo Lange
Výstavba1962
StavebníkVOKD
Současný majitelOKD a.s.
Poloha
AdresaSviadnov, Česko Česko
Souřadnice49°42′3,69″ s. š., 18°18′53,74″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky50524/8-4065 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Východní část dobývacího pole Staříč tvořila lokalita Sviadnov, která je oddělená centrálním zlomem od západního dobývacího pole. Uhlonosný karbon je zastoupen slojemi spodních hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství.[1]

Východně silnice 48411 Ostravská nebo také tzv. staré cestě z Ostravy do Frýdku-Místku na katastrálním území obce Sviadnov, 15 km jižně od Ostravy, se nachází areál bývalého hlubinného dolu závodu Staříč I. lokalita Sviadnov[p. 1]. V roce 1962 byly zahájeny přípravy úpravou terénu v místě výstavby. V roce 1963 byl založen důl československým státem zastoupeným OKD n.p. V tomtéž roce se započalo s hloubením výdušné jámy Staříč č.I/1 – Sviadnov[p. 2]. V roce 1965 byla stavba dolu zastavena a obnovena až v roce 1984. V roce 1964 až 1965 byla nad jámou postavena kruhová železobetonová těžní věž vysoká 28 m. Autorem projektu je Ivo Lange.[2] Hlavu těžní věže tvořila prosklená kruhová strojovna vybavená těžním strojem ČKD typu K 2010 (průměr kotouče 2 000 mm a šířka 1 000 mm) systém Koepe s asynchronním motorem o výkonu 250 kW. Těžní zařízení je jednočinné s jednou jednoetážovou dopravní nádobou (klecí) s protizávažím. Klec byla uzpůsobena pro dopravu dvou důlních vozíků za sebou. Objem vozů byl 1,25 m3. Těžní lana mají průměr 22,4 mm, vyrovnávací lana jsou plochá rozměrů 87x15 mm.[3] Odsávání důlních větrů bylo zabezpečeno dvojicí ventilátorů ARA 1 2800/2700 vyrobených v závodech Milevsko.[2][4] V roce 1984 bylo zahájeno hloubení vtažné jámy Staříč č. I/2. Těžní věž vtažné jámy byla příhradová. Těžní stroj pro dvojčinné těžení typ 2B 6121L byl vyroben ČKD, stejnosměrný elektromotor byl napájen z tyristorového měniče.[2] Těžní nádoby byly čtyřetážové pro dva vozíky na etáži za sebou. Objem vozíků byl 1,25 m3. Těžní lana měla průměr 63 mm. Ve strojovně se nacházelo mobilní havarijní dopravní zařízení MHDZ ZH 1500[3]

2. května 2014 byly odpojeny ventilátory výdušné jámy a uvedeny do konzervačního stavu. Obě jámy jsou vtažné vzájemně propojeny II. patrem, s dolem Staříč jsou propojena na III. patře.[5]

Údaje o dole Staříč I – Sviadnov
název druh jámy založení hloubka

[m]

 těžba vytěženo

[t]

 likvidace dobývací pole

[ha]

 poznámka
Staříč I/1 – Sviadnov výdušná, vtažná 1963 578,1 technická památka
Staříč I/2 – Sviadnov vtažná 1982 907,0
Zdroj:[6]

 Přehled důlních nehod
datum SÚ JÚ Σ příčina
15. 1. 1980 2 2 průtrž uhlí a plynů, největší v OKR 1200 t drti
Vysvětlivky: SÚ = smrtelný úraz, JÚ = jiný úraz, Σ = Celkem

Zdroj [7]

Od 13. 11. 2000 je kruhová těžní věž chráněnou nemovitou kulturní památkou ČR, zapsanou v ÚSKP 10. 7. 2002 po číslem 50524/8-4065.

Odkazy

Poznámky
  1. Důl Paskov, závod Staříč lokalita Sviadnov
  2. Důl se nachází na hranici obce Sviadnov a Žabeň. Někdy se v literatuře objeví název výdušné jámy Žabeň.

Reference
  1. ČERNÝ, Ivo; DOPITA, Milan. Uhelné hornictví OKR. Ostrava: [s.n.], 2003. ISBN 80-7342-016-3. Kapitola Činné doly, s. 271–278.
  2. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 167 až 168.
  3. DOMBROVSKÝ, Zdeněk; VILÍM, Josef, et. al. Jižní část revíru OKD. Ostrava: [s.n.], 2006. S. 38–40.
  4. Důl Staříč [online]. www.zdarbuh.cz [cit. 2016-04-21]. Dostupné online.
  5. Sviadnovské ventilátory utichly. Důl Paskov učinil další úsporný krok [online]. OKD, 20140512 [cit. 2016-04-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  6. Matěj, Klát, Korbelářová...c.d., s. 198 Registr
  7. MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: MONTANEX, Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. Kapitola Přehled nehod, s. 438–444.

Externí odkazy

Literatura
  • Černý Ivo, Dopita Milan: Uhelné hornictví OKR, Ostrava, Anagram 2003; Činné doly, s.271–278, ISBN 80-7342-016-3
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.