Důl Rovnost

Důl Rovnost je bývalý důl poblíž města Jáchymov. Původně se v tomto dole – podobně jako v dalších částech jáchymovského důlního revíru – těžilo stříbro, kobalt, zinek. Po vytěžení těchto nerostů a mnohaleté stagnaci začal být v 19. století využíván výhradně k těžbě uranové rudy. Důl byl zbudován západně nad Jáchymovem, v místě původně zvaném Zimmerhöhe, dnes Důlní vrchy.[1] V bezprostřední blízkosti důlního areálu stával v letech 1940–1961 zajatecký a posléze trestanecký pracovní tábor Rovnost.

Důl Rovnost
Původní budova převlékárny (takzvané řetízkárny).
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Těžbastříbro, kobalt, zinek, uran
Poloha
StátČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresKarlovy Vary
ObecJáchymov
Souřadnice50°22′19,29″ s. š., 12°53′31,53″ v. d.
Důl Rovnost
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie dolu

Důl byl založen v roce 1792 pod názvem Důl Rudolf (podle Rudolfa II.). Od roku 1850 nesl název Důl Werner podle profesora Báňské akademie ve Freibergu – geologa Abrahama Gottloba Wernera (1749–1817). Nový název Rovnost dostal důl až po druhé světové válce, kdy zde vznikl „závod Rovnost I, n. p. Jáchymovské doly“.[1]

Těžní jáma dolu Werner-Rovnost bývala před svým zatopením nejhlubší dolem na Jáchymovsku. Jeho dvanácté patro leželo v hloubce 660 metrů. Překopem je tento důl spojen s dolem Svornost.

Zajatecké a trestanecké tábory u dolu Werner-Rovnost

V letech 1940–1961 byli k těžbě zdejší uranové rudy využívány i nesvobodné pracovní síly. Nejprve šlo mezi roky 1940–1945 o válečné zajatce ve správě nacistických složek, od roku 1946 do roku 1949 zde naopak byli nasazeni němečtí zajatci ve správě sovětských orgánů. Zajatci byli ubytováni v provizorních zajateckých ubikacích, postavených přímo v důlním areálu. Na podzim 1949 byli dosavadní zajatci vyměněni za soudně odsouzené trestance – vězně kriminální, retribuční a politické.

Poslední vězeňská směna fárala na dole Rovnost I dne 28. dubna 1961. Civilní horníci v těžbě na Rovnosti ještě několik měsíců pokračovali. Veškerá důlní činnost byla na dole Rovnost I zastavena k červenci 1962. Celý důlní areál byl následně zlikvidován. Vstup do důlní šachty byl ohrazen, nikoli však zasypán. Díky převýšení mezi jednotlivými jáchymovskými štolami totiž šachta Rovnost funguje jako odvětrávající komín pro důl Svornost. Většina důlních budov v areálu dolu Rovnost I, včetně hlavní reprezentativní prvorepublikové vily, byla srovnána se zemí. Několik zbývajících technických domků bylo přebudováno na rodinné rekreační objekty.[2]

Takzvaná řetízkárna, sloužící k převlékání trestanců, zůstala nevyužita. Velká budova SNB, stojící u důlního areálu, je dnes v provozu jako Hotel Berghof. Okolo dolu vede naučná stezka Jáchymovské peklo.[3]

Palečkův hrad

Jako takzvaný Palečkův hrad je označována asi 150 centimetrů vysoká zahradní miniatura gotického hradu, jejíž torzo dodnes stojí v areálu bývalého jáchymovského uranového dolu Rovnost I. Stavba je součástí rozsáhlé jáchymovské mytologie, muklovských legend a historických dezinterpretací.

Takzvaný Palečkův hrad, nebo též Fuchsburg, stojí mimo areál bývalého trestaneckého tábora

Legenda

Podle často citovaných spekulací některých publicistů a některých bývalých politických vězňů si ‚maketu hradu nechal pro zkrášlení táborového apelplacu od místních trestanců postavit sadistický velitel tábora Rovnost, náčelník František Paleček‘.[4][5]

Fakta

Přesné datum vzniku „Palečkova hradu“ není známo. Doposud se totiž podařilo dohledat pouze vězně, kteří už stavbu znali postavenou. Z jejich vzpomínek můžeme vyvodit předpoklad, že hradní maketa vznikla zřejmě před rokem 1956.[6] Svědectví vězňů, kteří by pamatovali přímo vznik stavby však zřejmě nikdy nebylo zdokumentováno. S jistotou proto nelze tvrdit, že stavba vznikla v době, kdy na Rovnosti působil František Paleček.[7] Nejstarší známá fotografie „Palečkova hradu“ pochází až z přelomu padesátých a šedesátých let.[8][9]

Jednoznačně lze naopak vyvrátit tvrzení o instalaci „Palečkova hradu“ a zřejmě i účel stavby. Navzdory mnoha šířeným dezinterpretacím totiž miniatura hradu nestojí na místě bývalého táborového apelpacu (na místě ústředního sčítacího nástupiště), ale zcela mimo bývalý táborový areál. Maketa hradu byla postavena na volném prostranství důlního závodu Rovnost I n. p. Jáchymovské doly, které bylo od táborového areálu odděleno dvojitým plotem, a trestanci do těchto míst neměli volný přístup (pokud sem nebyli přiděleni na povrchové práce).[10]

Dostupné fotografie z počátku šedesátých let dokládají, že zahradní miniatura gotického hradu byla součástí odpočinkové zóny, vytvořené pro relaxaci civilních horníků Jáchymovských dolů během druhé poloviny padesátých let. Stavba tedy nevznikla za účelem zkrášlení trestaneckého tábora, ale jako součást vznikající relaxační zahrady civilní části podnikového areálu. Popud ke vzniku okrasné stavby tak nemusel dát náčelník sousedního trestaneckého tábora, ale civilní management důlního podniku.[11]

Fuchsburg

Vedle označení „Palečkův hrad“, se lze rovněž setkat s označením „Fuchsburg“ (Fuchsův hrad).[12] Tento název je odvolávkou na retribučního vězně Richarda Fuchse, který byl na Rovnosti vězněn mezi roky 1949 až 1955. Jako příslušník táborové samosprávy získal autoritu nad ostatními vězni, kterou zneužíval a spoluvytvářel systém táborové šikany. Zda se nějakým způsobem účastnil stavby dozoru nad vznikem stavby nelze však opět nijak blíže doložit.[13]

Odkazy

Reference
  1. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 59, 63–66, 68–72.
  2. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 650, 652, 657.
  3. BÁRTÍK, František. Nad krajinou slz a radiace. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2017. 101 s. ISBN 978-80-86621-36-4. S. 35.
  4. Jáchymovské Rovnosti, krycí název P, vládly zrůdy Paleček a Černá Máry, Lidovky.cz, 11. 8. 2017.
  5. Uranové peklo, iHned.cz, 5. 6. 2013.
  6. Příběhy bezpráví: Jiří Málek, Paměť národa, 2010.
  7. Nové logo obnovené naučné stezky Jáchymovské peklo, PolitictiVezni.cz, 11. 6. 2015.
  8. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 408–414.
  9. Přemysl Janýr: Kde býval ostnatý drát, Zemědělské noviny, 15. 3. 1968.
  10. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 410–413.
  11. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 416–417.
  12. BAUER, Zdeněk. Jak se pozná „správný kluk“? Jaroslav Foglar, František Smrček a Richard Fuchs v redakci chlapeckého protektorátního časopisu.. Paměť a dějiny. Roč. 2020, čís. 1, s. 20–46. Dostupné online.
  13. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 274, 408.

Literatura
  • BÁRTÍK, František. Nad krajinou slz a radiace. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2017. 101 s. ISBN 978-80-86621-36-4.
  • BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.