Důl Gabriela

Důl Gabriela v Karviné je od roku 2004 uzavřený černouhelný hlubinný důl. Během své historie se jmenoval i UNRRA či Mír. Důl Gabriela je kulturní památkou České republiky.[1]

Důl Gabriela
Základní údaje
Jiné názvyUNRA, Mír
Typ dílahlubinný důl
Maximální hloubka750 m
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresKarviná
ObecKarviná
RevírOstravsko-karvinský
Souřadnice49°49′55,2″ s. š., 18°29′40,56″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby1854–2000
Kód památky49083/8-4011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Založení dolu

V oblasti dolu byly v roce 1852 provedeny první zkušební vrty, na základě kterých bylo rozhodnuto o výstavbě dolu. V hloubce 104 m byla navrtána sloj o mocnosti 79 cm. Důlní licence byla získána v roce 1854 a v tomto roce byl také důl založen. Vlastnictví dolu bylo rozděleno mezi Františka Handwerka (25 %) a hraběte Žerotína (75 %). Důl byl pojmenován podle hraběnky Gabriele Žerotínové. 16. ledna 1856 došlo k výbuchu důlních plynů, které usmrtily 17 lidí. V roce 1859 došlo k důlnímu požáru, který poškodil dřevěné vybavení v dole i na povrchu. Jelikož stávající majitelé neměli prostředky na opravy, byl důl opuštěn a v roce 1862 prodán arcivévodovi Albrechtovi.

1862-1945

Po prodeji dolu Arcivévodovi Albrecht došlo k obnovení těžby, v roce 1865 přesáhla těžba na dolu 10.000 tun uhlí. V letech 1870–1871 došlo k zbudování jam číslo 1 a číslo 2, v roce 1872 byla vybudována vlečka, která důl spojila s Košicko-bohumínskou dráhou. V 90. letech došlo k vybudování nové úpravny a v roce 1899 byl použit první elektrický stroj – Rateaův ventilátor. V roce 1902 došlo k důlní havárii, při které zemřelo 7 horníků. V roce 1906 byl důl prodán Báňské a hutní společnosti. Ve vlastnictví této společnosti došlo k mnoha modernizačním investicím, jak na povrchu dolu, tak i v systému těžby. Ve vlastnictví této společnosti došlo například také k úpravě těžních věží, které dosáhly výšky 35 metrů.

Během první světové války vystoupala poptávka po uhlí a taktéž na dole Gabriela se výrazně zvýšila těžba uhlí. V roce 1917 došlo k rekordní roční těžbě – 717 400 tun uhlí. Vzhledem k životním podmínkám v této době však docházelo i ke stávkám a protestům horníků.

Památník obětí výbuchu v roce 1924

11. dubna 1924 vypukl ve sloji 29 východního pole požár, který byl zlikvidován uzavřením zasažené oblasti. Následujícího dne ovšem došlo k výbuchu, který usmrtil 15 horníků, kteří pracovali na zesílení hrází proti požáru. 13. dubna došlo k dalšímu výbuchu, který dosáhl až na povrch a musely být uzavřeny všechny jámy. K opravám došlo až 17. července 1924, přičemž úrovně těžby před havárii bylo dosaženo až v roce 1927.[2]

Během druhé světové války (1. 9. 1939 – 9. 5. 1945) vytěžil důl celkem 5 012 000 tun uhlí. I v této době docházelo k zavádění novinek, například hřeblový dopravník Westfalia či turbokompresor Demag.

Vývoj po roce 1945

2. března 1947 došlo k přejmenování dolu na UNRRA. V roce 1947 měl důl problém plnit plán prvního roku dvouletky, splnil pouze na 90,38 %, v roce 1948 byl plán splněn na 96,26 %. V roce 1950 došlo k přejmenování dolu na důl Mír. 1. dubna 1958 došlo ke spojení dolu Mír s dolem 1. máj (který byl tvořen dolem Hohenneger a dolem Barbora. Dnešní Důl Darkov stojí na místě bývalé větrní jámy Mír 4, která sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole” Dolu Mír. Ta byla vyhloubena již v roce 1949, když bylo rozhodnuto o posunutí dobývacího prostoru dolu Mír (Gabriela) pod místní část Karviné-Solcu, včetně parku se zámkem rodiny Larischů. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Od 1. 1. 1993 došlo ke spojení závodů Darkov a Mír.

Po roce 1989 docházelo v celém hornictví k restrukturalizaci. V této souvislosti byl uzavřen bývalý důl Barbora a v roce 2004 taktéž důl Gabriela. Těžba z tohoto dolu byla převedena na důl Darkov.

Areál bývalého dolu Gabriela

Statistiky

Počet zaměstnanců

rok počet zaměstnanců
1890 1460
1910 1618
1930 1299


Roční těžba uhlí

rok roční těžba v tunách
1865 10 000
1878 100 000
1886 200 000
1908 300 000
1912 400 000
1917 717 400
1930 600 000
1985 1 150 000

Vedoucí závodu a ředitelé

období vedoucí závodu/ředitel zdroj
?1872 Handwerk
1872–1884 Fallaux
1884–1903 Ing. E. Pfogl
1903–1906 Ing. Kovalčík
1906–1913 Ing. G. Hertel
1913–1934 Ing. Josef Karkoschka
1934–1938 Ing. E. Müller
1938–1945 němečtí vedoucí dolu
1945–1946 Ing. Alois Radvan [3]
1946–1948 Ing. Karel Novotný
1948?–1951 Ing. Jaroslav Bartoš
1951–1958 Rudolf Tomoš
1958–1962 Ing. Ferdinand Filipczyk
1963–1967 Ing. František Pavlonka
1968–1972 Ing. VI. Pastucha
1972–1979 Ing. Karel Chrápek
1979–1980 Ing. Josef Rohel
1981–1986 Ing. Oldřich Polanský
1986–1987 Ing. Oldřich Káňa
1987–1989 Ing. Rudolf Gaál
1989–1990 Ing. Michal Kuča
1990–1991 Ing. Bronislav Batorek
1991–1992 Ing. Zdeněk Mikš
Provoz ukončen

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-30]. Identifikátor záznamu 162180 : důl Gabriela / UNRRA / Mír 1. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 179.
  3. KOLEKTIV. Důl Darkov. Druhé. vyd. Karvná: OKD, a.s., Důl Darkov, 2007. S. 157.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.