Důl Eduard Urx 5

Důl Eduard Urx 5 byl černouhelný důl, který se nacházel v Koblově ve východním poli dolu Anselm, v tzv. Antošovické kupě.[1]

Historie

V místě budoucího důlního pole se nacházela výdušní jáma Anselm 4 (později Eduard Urx 4), která byla založena v roce 1921 Vítkovickým horním a hutním těžířstvem.[2] V období 50. let 20. století zde probíhaly průzkumné práce pomocí geologických vrtů. Ze strany dolu Eduard Urx (Anselm) byla v tomto dobývacím poli vytěžena část zásob uhlí.[1]

V létech 1961 až 1970 proběhla společná rekonstrukce dolů Vítězný únor (František), Eduard Urx (Anselm) a Stachanov (Hubert). V roce 1961 byl založen pomocný důl pro důl Eduard Urx 1 (Anselm). V místě výdušné jámy Anselm 4 byly provedeny úpravy areálu tak, aby v její blízkosti v roce 1962 mohlo být zahájeno hloubení těžní jámy Eduard Urx 5. Do roku 1966 těžní jáma byla prohloubena do hloubky 695,4 m, profil jámy byl kruhový o průměru 6 m[p. 1]. Větrní jáma, jejíž hloubka činila 500 m z roku 1928, byla prohloubena v letech 1962 až 1963 na konečnou hloubku 603,2 m, profil jámy byl kruhový o průměru 6,1 m[p. 1] a byla vybavena novými axiálními ventilátory.

1. ledna 1964 vznikl důlní podnik Vítězný únor. V novém organizačním členění důl Eduard Urx 1 (Anselm) se stává pomocným závodem č. 2 a v roce 1973 pomocným závodem dolu Eduard Urx 5, který převzal funkci mateřského dolu. Po rozdělení Dolu Stachanov 1. ledna 1974 bylo přičleněno k dolu Eduard Urx důlní pole větrní jámy Vrbice. Od 1. dubna 1991 se pro důl Eduard Urx začalo používat označení lokalita Koblov a pro těžní jámu označení K5, pro výdušnou K4.[1][3]

Těžba uhlí

Zkušební těžba byla zahájená 15. prosince 1966 ze sloje Růžena. Provozní těžba začala od října 1967.

Dobývaly se sloje spodních hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. Uhlí bylo dobýváno z hloubky 880 m. Vytěžené uhlí bylo dopravováno podzemím na centrální skipovou jámu Dolu Vítězný únor 2 v Ostravě-Přívoze. Těžba byla ukončena 30. května 1994. V červnu 1996 bylo zahájena likvidace výdušné jámy K4 zasypáním popílkocementovou směsí. Těžní jáma K5 byla zasypána v roce 1997. Těžní věž byla likvidována odstřelem trhaviny 9. března 1998.[2]

Údaje o dole Eduard Urx 5

dle[4]

Název druh jámy založení hloubka jámy [m] likvidace jámy těžba vytěženo [t] dobývací pole [ha] počet pater
Eduard Urx 5 / K5 těžní, vtažná 1961 882,5 1997 1967 – 1994 400 – 600 tisíc[3] 530 9
Eduard Urx 4 / Anselm 4/ K4 větrní 1921 603,7 1998 -
Větrná jáma Vrbice výdušná 1911 386,7 1992 - 6

Odkazy

Poznámky
  1. Katalog jam 1970, s. 27

Reference
  1. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 196 – 198.
  2. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 208.
  3. Uhelné hornictví OKR, Anagram... c.d., s. 208
  4. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 180 až 181.

Literatura
  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 180 až 181
  • Kučová Věra, Matěj Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu UNESCO. Ostrava 2007, s. 21 - 23.
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 196 až 198

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.