Lom Bílina

Původní lom nesl jméno Velkodůl Maxim Gorkij. Otvírka byla provedena severozápadně od města Bílina. Lom postupně přetěžil důl Aloise Jiráska a pokračuje směrem k Mariánským Radčicím.

Uhlí se zde dobývá z třetihorní hnědouhelné sloje vzniklé z původního rašelinného močálu.[1] Těží se zde především nízkosirnaté energetické uhlí. Roční těžba je 8–9 mil. tun uhlí při odklizu nadložních zemin 50 mil. m³. Veškeré vytěžené uhlí v závislosti na jeho kvalitě je upraveno tříděním, drcením a rozdružováním v úpravně uhlí Ledvice na obchodní uhelné produkty tříděného uhlí, prachového uhlí a palivových směsí s určením pro široké spektrum odběratelů v průmyslu, energetice, teplárenství a pro komunální spotřebu.[2] Většinu vytěženého uhlí používá jako palivo elektrárna Ledvice

Limity na lomu Bílina

Se zahájením těžby na lomu Bílina byla založena vnější výsypka Pokrok u města Duchcov a výsypka Radovesice. Většina vytěžené skrývky je zakládána na vnitřní výsypku.

V průběhu těžby byl přerušen tok Radčického, Lomského a Loučenského potoka, původní přítoky Bíliny. Toky jsou svedeny přeložkou do Loučenského potoka a zbytek je zachycen v nádrži na hraně lomu a přečerpáván mimo těžební prostor. V předpolí lomu bylo provedeno množství drenáží a úprav, které chrání těžbu před přívaly vody. Také byla v průběhu těžby přeložena silnice II/256, která vedla přes Jenišův Újezd a Libkovice, dnes vede přes Mariánské Radčice.

V lomu Bílina se nachází absolutně nejníže položené otevřené místo v Česku, jedná se ale o zeměpisný rekord vzniklý v důsledku lidské činnosti.[3] Jedná se o místo, kde leží čerpací stanice odvádějící vodu z lomu, toto místo mělo v roce 2014 nadmořskou výšku 20,4 m.[3] Jelikož těžba pokračuje, místo se stále prohlubuje a v budoucnosti bude ležet níže než hladina moře.[3]

Přírodně vzniklé kamenné koule nalezené v lomu. Údajně jsou k nalezení pouze v severočeské uhelné pánvi, anebo v Jihoafrické republice.

Původní limity těžby byly nastaveny v roce 1991 a zasahovaly na vzdálenost 250 metrů od obce Braňany. V roce 2008 byl schválen plán dobývání na lomu Bílina do roku 2030, který zahrnoval korekci, která umožnila na žádost obce posunutí o zhruba 400 metrů dále. Společnost zde přišla o 31,8 milionu tun uhlí a získala stejné množství poblíž bývalých Libkovic. Také se vyjednala ochrana proti prašnosti z těžby v podobě dvou nových lesoparků u Mariánských Radčic.[4]

O postupném útlumu těžby nebo prolomení stanovených limitů se jednalo v roce 2015. Vláda v říjnu rozhodla o prolomení limitů v lomu Bílina, zatímco v lomu ČSA zůstaly limity zachovány. Roli hrálo to, že pokračování těžby na Bílině nevyžaduje bourání žádných obytných částí a vlastnictví lomu polostátním ČEZem. Prolomením bude možné získat asi 100 milionů tun uhlí, které bude určeno přednostně do tepláren.[5]

• Ministerská vyhlídka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom Bílina na Wikimedia Commons

{{Portál y|Těžba}}