Cyrille Guimard

Cyrille Guimard (* 20. ledna 1947 Bouguenais) je bývalý francouzský cyklista, který se od roku 1976 prosazuje jako trenér a manažer. Proslul taktickým a psychologickým myšlením, pro své autoritářské metody bývá nazýván „Napoleon“.[1]

Cyrille Guimard
Osobní informace
Datum narození20. ledna 1947 (75 let)
Místo narozeníBouguenais
Týmové informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v silniční cyklistice
bronz MS 1971 závod s hromadným startem
bronz MS 1972 závod s hromadným startem

Začínal v klubu ASPTT Nantes jako zaměstnanec místní loděnice a v roce 1967 se stal amatérským mistrem Francie v závodě s hromadným startem. Od roku 1968 závodil profesionálně. Vyhrál závod Janov–Nice 1968, Grand Prix d'Antibes 1970, Tour de Picardie a Grand Prix du Midi Libre 1972 a Bretagne Classic 1975. Na Tour de France získal sedm etapových vítězství, v roce 1971 obsadil sedmé místo konečného pořadí a v roce 1972 jel osm dní ve žlutém trikotu a stal se nejaktivnějším jezdcem ročníku. Na závodě Vuelta a España získal v roce 1971 dvě etapová vítězství, vyhrál bodovací soutěž a celkově skončil dvanáctý. Na mistrovství světa v silniční cyklistice získal v letech 1971 a 1972 bronzové medaile v závodě jednotlivců.[2] V roce 1972 vyhrál spolu s Alainem van Lanckerem dráhovou Šestidenní v Grenoblu. V roce 1970 se stal mistrem Francie ve sprintu a v roce 1976 v cyklokrosu.

Po ukončení kariéry působil jako sportovní ředitel týmu Renault-Elf-Gitane, kde se podílel na úspěších Bernarda Hinaulta, Laurenta Fignona a dalších jezdců. Jeho svěřenci vyhráli sedmkrát Tour, třikrát Giro a dvakrát Vueltu.[3] V letech 2017 až 2019 vedl francouzskou silničářskou reprezentaci. Stál u zrodu zájmové organizace profesionálních týmů Association internationale des groupes cyclistes professionnels. Působil také jako expert pro France Telévisions a Canal+ a neúspěšně kandidoval na post předsedy Francouzské cyklistické federace.

Je bývalým manželem zpěvačky Annie Philippe.

Reference

  1. Cycling News Dostupné online
  2. CapoVelo Dostupné online
  3. Peloton Magazine Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.