Cypřišek nutkajský

Taxonomická historie tohoto druhu je značně komplikovaná. Po svém objevu byl roku 1824 popsán jako Cupressus nootkatensis, v roce 1841 však na dlouho došlo k přesunu do rodu Chamaecyparis (cypřišek) z důvodu olistění, které připomíná více právě rod cypřišek. Naproti tomu šišky na rozdíl od ostatních cypřišků (a naopak ve shodě s ostatními cypřiši) dozrávají až druhým rokem. Genetické výzkumy konce 20. století poskytly silné důkazy ke zpětnému vřazení do rodu Cupressus.[3] Farjon et al. jej v roce 2002 vydělili spolu s velmi podobným cypřišem vietnamským (C. vietnamensis) do nově ustanoveného rodu Xanthocyparis. Následně však bylo zjištěno, že již existuje předešlá platná kombinace coby Callitropsis nootkatensis, která byla přehlédnuta; rodové jméno Xanthocyparis bylo navrženo ke konzervaci oproti Callitropsis, pokud by zahrnovalo i X. nootkatensis. Existují nicméně i pojetí, která řadí nutku zpět do rodu Cupressus, v jehož rámci by formoval samostatný monofyletický podrod.[4][5][6] Cypřišek nutkajský je jedním z rodičovských taxonů hybridního druhu cypřišovec Leylandův (xCupressocyparis leylandii); druhým z nich je Cupressus macrocarpa, cypřiš ze severoamerického podrodu Hesperocyparis (někdy hodnoceného jako stejnojmenný samostatný rod, geneticky bližší cypřiši nutkajskému než zástupcům rodu Cupressus sensu stricto ze Starého světa).[7]

Cypřišek nutkajský se přirozeně vyskytuje v jehličnatých lesích na pacifickém pobřeží Severní Ameriky v poměrně úzkém pásu od Aljašky až po Klamath Mountains v severní Kalifornii. Obvykle roste na vlhkých místech v srážkově bohatých návětrných oblastech v horách, často na rašeliništích, obvykle do 400 m n. n., lze jej však najít i ve vyšších polohách. Klima je zde silně oceánické, s množstvím srážek po celý rok. Obvyklými dalšími druhy těchto pacifických deštných lesů jsou zerav obrovský, smrk sitka, jedle líbezná, jedlovec západní, jedlovec Mertensův nebo borovice pokroucená.[8]

Coby mělce kořenící strom je závislý na silné sněhové pokrývce, která jeho kořenový systém chrání před vymrzáním v krutých arktických zimách. Se zmenšením úhrnů sněhových srážek v důsledku klimatických změn dochází v současnosti v severní části areálu k odumírání části porostů způsobenému právě mrazovým poškozením kořenů.[9]

Je to statný, dlouhověký, stálezelený strom dorůstající výšky až 40 metrů, s kuželovitou korunou a často převisajícími větvemi. Listy jsou drobné, šupinovité, na vrcholu tupé či krátce osinkatě špičaté, přitisklé k větvičce; letorosty jsou hranaté, mírně zploštělé, mezi jejich horní a spodní stranou není co do vzhledu podstatný rozdíl. Šišky mají 4-6 semenných šupin zakončených trojúhelníkovým hrotem, jsou kulovitého tvaru, o průměru 10-14 mm. Dozrávají obvykle až druhým rokem, kdy se otevírají a vypouštějí drobná křídlatá semena.[8]

Ploidie druhu je 2n = 22.[2]

Věk nejstaršího exempláře cypřiše nutkajského, rostoucího na západním pobřeží Britské Kolumbie, je odhadován na více než 1800 let.[7]

Tento pomalu rostoucí strom má tvrdé a pevné dřevo odolné proti vodě, půdnímu rozkladu i hmyzu; nalézá využití ve stavebnictví, lodním průmyslu nebo nábytkářství. Dobře se lepí, opracovává i šroubuje a dlouho si drží svou původní barvu i strukturu. Čerstvě nařezané má poněkud nepříjemnou hořkou vůni, která ale časem mizí. Vyrabí se z něj dřevěné podlahy nebo sauny, vzhledem k schopnosti odolávat kyselinám též obaly na baterie. V domorodých kulturách původních obyvatel Ameriky sloužilo dřevo pro výrobu menších lodí, pádel, nádobí nebo rituálních obličejových masek. Vynikající vlastnosti má jako palivové dřevo, neboť dlouho hoří a dává velký žár; dřevo je tak odolné, že i sto let starým mrtvým dřevem lze s úspěchem topit.

Velmi atraktivní je cypřišek nutkajský v okrasném zahradnictví pro svůj vzrůst a svěšené větve, které mu dodávají vznešeně smuteční habitus. Je odolnou dřevinou vhodnou do parkových a krajinářských výsadeb nebo vysokých živých plotů a bylo od něho odvozeno množství kultivarů. Svědčí mu vlhčí, ale dobře odvodněné půdy a oblasti s chladnějšími léty; dobře prosperuje v polostínu i na plném slunci. Lze jej pěstovat též jako bonsaj.[8]

• 
  Detail zralé otevírající se šišky
• 
  Semena
• 
  Borka starého jedince
• 
  Les s cypřiškem nutkajským
• 
  Mladý jedinec
• 
  Kultivar 'Pendula'
• 
  Kultivar 'Glauca' – detail větviček

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cupressus nootkatensis na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cypřišek nutkajský na Wikimedia Commons