Palec (jednotka)

Jak název v mnoha jazycích napovídá, byla jednotka původně odvozena od šířky (mužského) palce: francouzské pouce, španělské pulgada, švédské tum, holandské duim stejně jako názvy ve slovanských jazycích znamenají jak prst, tak jednotku délky. V antice byl „palec“ (latinský digitus) stanoven jako šestnáctina stopy, to jest asi 18,52 mm. Naproti tomu anglický název inch nemá s palcem nic společného a je odvozen z latinského uncia („dvanáctina“), jež byla v antickém Římě definována jako dvanáctina stopy (latinsky pes) a tento poměr platí v palcových systémech dodnes. V Anglii byl palec už v raném středověku definován jako délka tří zrn ječmene, jeho název inch však už tehdy odkazoval k římskému původu a dvanáctině stopy. Není tedy jasné, zda prvotní jednotkou byla stopa, lidský palec nebo obilné zrno.

Hodnota délkového palce byla v různých zemích, oblastech a často i jednotlivých městech různá. V Rakousku byl palec normalizován a sjednocen patentem Marie Terezie z roku 1756 a měřil 26,34 mm, v Praze se však dále používal „římský“ palec, měřící 24,69 mm.

Jak už bylo řečeno, zakládají se palcové systémy na poměru 12 palců = 1 stopa. Palce se dělí na poloviny, čtvrtiny, osminy atd. až po 1/128 palce, případně jejich násobky (například 3/8 palce). V 19. století se objevují i „desetinné“ palce, které se dělí na desetiny a setiny. Tak je tomu i v americkém palcovém systému.

Palec se standardně označuje zkratkou in, případně značkou ″. Jedná se o speciální typografický znak zvaný dvojitá prima (HTML entita ″ U+2033). Tentýž znak se užívá i pro úhlové vteřiny. Nejedná se o české zavírací uvozovky “ (U+201C, Alt 0147), ani o anglické zavírací uvozovky ” (U+201D, Alt 0148), ani o dvojitý apostrof ’’ (dvakrát U+201B / Alt 0146). V náročnějších typech sazby a kvalitnějších textech se uvedenými znaky dvojitá prima nikdy nenahrazuje. Jednoduchou primou ′ (U+2032, ′) se značí stopy a úhlové minuty, příp. kultivary. V tomto značení 6′ 5″ vyjadřují znaky 6 stop a 5 palců.