Constant Puyo

Po studiích na École Polytechnique Puyo vstoupil do armády. Kolem roku 1889 začal působit jako amatérský fotograf. V roce 1894 vstoupil do Photo-Clubu de Paris, kde se zúčastňoval každoročních výstav.

Ve své knize Notes sur la Photographie artistique z roku 1896 se zaobíral záležitostmi fotografické techniky a teorie. V roce 1902 odešel z armády a věnoval se výlučně fotografii a stal se členem spolku Fotosecese. Některé z jeho práce byly otištěny v magazínu Alfreda Stieglitze Camera Work. Spolu se svými krajany Robertem Demachym a René Le Beguem měli v roce 1906 výstavu v Stieglitzově Galerii 291 v New Yorku. Puyo často s fotografiemi manipuloval, velmi rád používal rozostření, aby v jeho fotografiích dosáhnout "impresionistického účinku". Jeho fotografie krajiny často pořizoval v rozptýleném světle, které dává scéně snový aspekt. Využíval a zobrazoval také odrazy světla a odlesky vody. Spolu se svým současníkem Robertem Demachym používal a vylepšil proces gumotisku.

Po opuštění Fotoklubu a přibližující se válkou v roce 1914 vstoupil Puyo do armády. Zastával hodnost kapitána (odtud přezdívka „Commandant Puyo“). Fotografii se věnoval až do své smrti, pořádal výstavy, semináře a psal knihy o fotografické teorii. V roce 1931 zorganizoval se svým přítelem Demachym retrospektivu v Paříži.[1]

Constant Puyo byl také členem spolku Linked Ring a Société française de Photographie (SFP). Sbírka jeho fotografií je nyní v Muzeu Nicéphore Niépceho v Chalon-sur-Saône.

• 2005: Paris Photo 2005
• 2007: Galerie Michèle Chomette
• 2008-2009: Musée de Morlaix et Centre atlantique de la photographie à Brest
• 2009: Musée de La Roche / Yon

• 
  Constant Puyo: Zahalené ženy, okolo 1900
• 
  Constant Puyo: Spící , 1897
• 
  Constant Puyo: Montmartre, 1906
• 
  Akt, asi 1900
• 
  Léto, publikováno 1899
• 
  Dívka s parapletem, 1909
• 
  Fantasie en blanc
• 
  Studie stromu, 1914
• 
  Dívka s vějířem, inscenováno
• 
  Neznámá dívka, 1894
• 
  Akt