Concavenator

Concavenator byl asi 5 až 6,1 metru dlouhý[2] a zhruba 320 kilogramů vážící[3] dravý dinosaurus, pohybující se po dvou končetinách. Přední končetiny měl kratší, čelisti byly mohutné a osázené vroubkovanými zuby. Zajímavým znakem však byly velké výběžky dvou obratlů nad pánví, které zřejmě za života zvířete podpíraly jakýsi velký hrbol. Ten mohl sloužit k termoregulaci (podobně jako u současných velbloudů) nebo k vnitrodruhové signalizaci. Stopy kulhajícího teropoda střední velikosti, popsané roku 2017 ze sedimentů souvrství Las Hoyas, mohly patřit právě rodu Concavenator.[4]

Na loketních kostech tohoto dinosaura objevili vědci jakési hrbolky, mající zřejmě vazbu na ukotvení pernatých struktur. Je tedy možné, že zaživa byl konkavenátor alespoň na předních končetinách opeřený. Žádné otisky peří v okolí zkameněliny sice objeveny nebyly (naopak zachovaly se otisky šupin z některých partií těla), opeření je však poměrně pravděpodobné. V tom případě je možné spatřovat jeho počátek již u primitivních zástupců kladu Neotetanurae, žijících v období střední jury.[5]

Výzkum na lokalitách v rámci souvrství Las Hoyas prokázal, že se zde nacházela velmi pestrá fauna archosaurů, a to zejména teropodních dinosaurů, ale také krokodýlovitých plazů různých velikostí.[6] Konkavenátoři byli pravděpodobně aktivní lovci menších a středně velkých obratlovců.

V roce 2022 byla publikována odborná práce s popisem fosilních otisků stop relativně velkého teropoda (výška hřbetu zhruba 2 metry) s patologiemi na levé noze a příliš širokým rozpětím kroků (nasvědčující tomu, že se jednalo o zraněného jedince se změněným stylem chůze). Zraněný teropod z lokality Las Hoyas měl patrně jeden z prstů na levé noze zlomen. Potenciálně se mohlo jednat o zástupce rodu Concavenator.[7]