Compsognathus
Compsognathus („pěkná čelist“, z řeckého κομψός kompsos ‚pěkný/elegantní/stylový‘ a γνάθος gnathos ‚čelist‘) byl rod malého teropodního dinosaura. Žil na konci jurského období před asi 150 miliony let na území dnešní Evropy (fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v německém Bavorsku (Solnhofen), francouzském departmentu Var a zřejmě i v Portugalsku). Formálně byl tento taxon popsán roku 1861.[1]
Compsognathus Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 150 miliony let | |
---|---|
Model hlavy dinosaura rodu Compsognathus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda (Theropoda) |
Infrařád | Tetanurae |
Čeleď | Compsognathidae |
Rod | Compsognathus |
Binomické jméno | |
Compsognathus longipes Wagner, 1861 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Compsognathus byl od svého objevení v 50. letech 19. století dlouho znám jako nejmenší dinosaurus, jehož délka se pohybovala v rozmezí 70 cm až 1,4 m[2] a hmotnost kolem 2,5 kg[3][4][5], teprve v posledních desetiletích pak byly objeveny ještě menší druhy dinosaurů. Tento malý teropod byl také prvním objeveným dinosaurem s téměř kompletní kostrou. Živil se drobnými obratlovci a je možné, že byl stejně jako jeho příbuzný Sinosauropteryx alespoň částečně opeřený.
Paleobiologie
V roce 2007 byla s použitím počítačového modelu odhadnuta maximální rychlost v běhu tohoto drobného teropoda na 17,8 m/s (64,1 km/h)[6], to je však téměř s jistotou přehnaná hodnota Pravděpodobnější je spíše maximální rychlost kolem 40 km/h.
Holotyp
Holotyp tohoto teropoda byl popsán již roku 1859. V jeho břišní dutině byl objeven poslední "oběd" v podobě malého ještěra, který byl dlouho označován jako Bavarisaurus macrodactylus. V roce 2017 však byla publikována studie, která tento taxon označuje za nový druh, který dostal vědecké jméno Schoenesmahl dyspepsia.[7][8]
Reference
- Wagner, A. (1861). "Neue Beiträge zur Kenntnis der urweltlichen Fauna des lithographischen Schiefers; V. Compsognathus longipes Wagner". Abhandlungen der Bayerischen Akademie der Wissenschaften 9: 30–38.
- Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 118 (anglicky)
- Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
- Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". Proc. R. Soc. B. The Royal Society. 274 (1626): 2711–6. doi: 10.1098/rspb.2007.0846
- Jack L Conrad (2017). A new lizard (Squamata) was the last meal of Compsognathus (Theropoda: Dinosauria) and is a holotype in a holotype. Zoological Journal of the Linnean Society, zlx055. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlx055
- http://www.nature.com/articles/d41586-018-00060-2
Literatura
- Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 53-55)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Compsognathus na Wikimedia Commons
- Profil dinosaura na webu Fossilworks Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine (anglicky)
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Článek o kompsognátovi na webu DinosaurusBlog (česky)