Coluccio Salutati

Coluccio Salutati nebo Coluccio di Pierio di Salutati (16. února 13314. května 1406) byl italský politik, učenec, představitel renesančního humanismu a následovník Petrarky. Shromažďoval staré spisy, analyzoval je a vybavoval anotacemi.[1]

Coluccio Salutati
Rodné jménoLino Coluccio Salutati
Narození16. února 1331
Stignano
Úmrtí4. května 1406 (ve věku 75 let)
Florencie
Povolánípolitik, spisovatel a filozof
Alma materBoloňská univerzita
Tématafilozofie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svým působením ovlivnil Poggia Braccioliniho a Leonarda Bruniho a probudil zájem o studium starověké řecké literatury. Na jeho podnět přišel roku 1396 do Florencie učit řečtinu Manuel Chrýsolorás.[2]

Dílo

  • Invectiva (Invettiva), 1403
  • De saeculo et religione (Il secolo e la religione), 1381
  • De fato, fortuna et casu (Il fato, la fortuna e il caso), 1396-1399
  • De nobilitate legum et medicinae (La nobiltà delle leggi e della medicina), 1399
  • De tyranno (Il tiranno), 1400
  • De laboribus Herculis (Le fatiche di Ercole), nedokončené

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coluccio Salutati na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.