Colin Crouch

Crouch je považovaný za prvního teoretika pojmu postdemokracie, který se poprvé objevil v jeho publikaci Coping with Post-Democracy (2000) a dále byl rozpracován v knize Post-Democracy (2004).[5]

Post-demokracie je podle Crouche reálným sociálním fenoménem, který má následující znaky:

• přestože probíhají volby, na jejichž základě se střídají vlády, vůle lidu odvozována z legitimní volby není volbou získána, ale “tvořena” masovými médii, politickými kampaněmi, marketingovými agenturami atd.,
• politika je ovládána ekonomickými zájmy a nepřímo zájmy velkého byznysu,
• krize reprezentace je vidět nejen v klasické „mediální podobě“ (kdy se obrazy prezentované v médiích neshodují s realitou), ale také v tom, že nejsou dostatečně zastoupeny sociální menšiny,
• hlavní problémy, které dříve měl na starost řešit stát nebo jím určené orgány, se přenášejí na soukromé firmy, čímž se stále více odcizuje politický systém od lidu,
• vykonávání politické moci je stále méně transparentní, politika je formována v soukromí mezi zvolenými vládami a elitami, které reprezentují obchodní zájmy.[6]

Crouch tvrdí, že společnosti byly demokracii nejblíže vždy po velkých krizích režimů, kdy bylo nadšení pro demokracii a občanská participace všeobecně rozšířené. V západní Evropě se jednalo většinou o dobu po druhé světové válce, ve Skandinávii a Spojených státech i těsně před ní. V těchto vyspělých průmyslových státech došlo k určitému kompromisu mezi kapitalistickými obchodními zájmy a pracujícím lidem. Takovýto keynesiánský režim se nicméně v 70. letech začal rozpadat, když se lidé znudění každodenní rutinou přestali angažovat v politických organizacích a volební účast začala klesat.[5]

Podle Crouche se nám zdá, že žijeme v té "nejdemokratičtější" době, kde sami politici volají po transparentnosti politiky, voliči jim důvěřují a až v nezdravé míře je respektují. Politici ovšem pro zachování voličské přízně neustále sledují trendy ve společnosti, aby se jim mohli přizpůsobit. Crouch si pokládá otázku, zda jsou volební programy tvořené na základě průzkumů veřejného mínění opravdu nějakým vyšším stupněm demokracie.[5]

Současnou postdemokratickou společnost vidí jako kombinaci prvků typických pro demokratickou a predemokratickou epochu. V predemokratické době měly největší politickou moc a nejvyšší pozice ve veřejném životě společenské elity. Dnes vzniká nová politická a ekonomická elita, a to kvůli rostoucí závislosti politických stran na průzkumech veřejného mínění, politickém poradenství a masivních předvolebních kampaní. K tomu totiž potřebují velké množství financí, které jim poskytují firmy a nadnárodní společnosti výměnou za jistou míru politického vlivu. Kromě rostoucího vlivu a bohatství tak korporace získávají i privilegované politické postavení.[5]

Český sociolog Václav Bělohradský ve svém článku Dlouhý stín krátkého století (2007) píše: “...Crouchova „postdemokracie“ [je] výsledkem historického setkání konzumní společnosti s technokratickou a mediální diktaturou: nesmyslný samopohyb růstu lze udržet v běhu jen zaváděním stále většího počtu prvků diktatury do společnosti.” [7]

Crouch za východisko považuje redukovat politický vliv obchodních zájmů. Co se občanské problematiky týče, Crouch tvrdí, že je třeba skončit s tlakem na politickou třídu, aby ona sama podnikla kroky na zkvalitnění demokracie. Sami občané se mají zajímat, jak mohou kvalitu demokracie dostat do popředí politické agendy. Toho má být dosaženo aktivizací občanské společnosti a reformováním politické morálky a praxe na každé úrovni.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Colin Crouch na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Colin Crouch
• Záznam přednášky Reforming capitalism: from its liberal to its liberal form na Faculty of Law, University of Copenhagen
• Záznam přednášky The Strange Non-Death of Neoliberalism na University of Warwick
• Články a rozhovory na webu Social Europe