Sinajský kodex

Sinajský kodex (Codex Sinaiticus; London, Brit. Libr., Add. 43725), označovaný obvykle hebrejským písmenem א, je řecký pergamenový kodex pocházející z poloviny 4. století. Rukopis ležel v řeckém pravoslavném klášteře sv. Kateřiny na úpatí hory Sinaj, založeném v roce 530 císařem Justiniánem ke cti sv. Kateřiny Alexandrijské. Rukopis zde objevil lipský evangelický teolog Konstantin von Tischendorf (1815-1874). Většina rukopisu se dnes nachází v Britské knihovně, další části jsou v Petrohradě, Lipsku a klášteře sv. Kateřiny na Sinaji.

Ukázka textu sinajského kodexu (část knihy Ester)

Kodex má celkem 346,5 listů o rozměrech 37 × 34 cm. Každý list má čtyři sloupce s 48 řádky. Obsahuje větší část řeckého textu Starého zákona a až na malé mezery celý Nový zákon. Na konci Nového zákona je připojen ještě List Barnabášův a Hermův Pastýř.

Kodex má význam především pro textovou kritiku Nového zákona.

Klášter svaté Kateřiny na úpatí hory Sinaj

Bibliografie

Konstantin von Tischendorf, Fragmentum Codicis Friderico-Augustani ex Iesaia et Ieremia in: Monumenta sacra inedita (Leipzig 1855), vol. I, pp. 211 ff.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sinajský kodex na Wikimedia Commons
Sinajský kodex Archivováno 10. 7. 2009 na Wayback Machine CSNTM
Digitalizace kodexu

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.