Clostridioides difficile

Clostridioides difficile, starší název Clostridium difficile (z řeckého kloster (κλωστήρ), vřeteno, a latinského difficile,[1] obtížný), též „CDF/cdf“ nebo „C. diff“, je grampozitivní bakterie z rodu Clostridium, která způsobuje průjem nebo jiná onemocnění trávicího traktu v situacích, kdy je běžná střevní mikroflóra potlačena antibiotiky.

Clostridioides difficile
Kolonie Clostridioides difficile na krevním agaru
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenFirmicutes
TřídaClostridia
ŘádClostridiales
ČeleďClostridiaceae
RodClostridium
Binomické jméno
Clostridioides difficile
Hall & O'Toole, 1935
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klostridia jsou anaerobní sporulující tyčinky.[2] C. difficile je nejzávažnějším původcem průjmů spjatých s antibiotiky (ADD) a může způsobovat pseudomembránovou kolitidu, vážnou infekci střeva, často vznikající potlačením normální střevní flóry antibiotiky.[3]

Bakterie C. difficile, běžně přebývající v těle, se mohou přemnožit. Přemnožení je škodlivé, protože bakterie uvolňují toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem s bolestí břicha. Latentní symptomy často připomínají chřipku. Nemoc lze mnohdy vyléčit jednoduše vysazením příslušných antibiotik.[2] Ve vážnějších případech jsou lékem volby antibiotika metronidazol nebo vankomycin. Ve zvláště závažných případech lze přistoupit k transplantaci stolice.[4][5] Relapsy onemocnění způsobených C. difficile byly hlášeny až ve 20 % případů.[2] Některé případy kolitidy způsobené C. difficile končí smrtí.[6]

Klinické znaky a symptomy

U dospělých jsou jako klinické predikční pravidlo tyto příznaky: významný průjem („nový nástup více než 3 částečně formovaných nebo vodnatých stolic za 24 hodinové období“), nedávná expozice antibiotikům, kolitida (bolest břicha) a odporný zápach stolice. Přítomnost kteréhokoli z uvedených zjištění má citlivost 86 % a specifičnost 45 %.[7] V této studii hospitalizovaných pacientů se 14% pozitivním testem na cytotoxin byla kladná prediktivní hodnota 20 % a záporná 95 %.

Odkazy
Mikroskopický záběr

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clostridium difficile na anglické Wikipedii.

  1. American Heritage Dictionary. Fourth. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-04. Archivováno 4. 2. 2009 na Wayback Machine
  2. Ryan KJ, Ray CG (editors). Sherris Medical Microbiology. 4th. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2004. ISBN 0-8385-8529-9. S. 322–4.
  3. Curry J. Pseudomembranous Colitis [online]. WebMD, 2007-07-20 [cit. 2008-11-17]. (EMedicine). Dostupné online.
  4. BRANDT, Lawrence J. Fecal Transplantation for the Treatment of Clostridium difficile Infection. S. 191–194. Gastroenterology & Hepatology [online]. 2012. Roč. 8, čís. 3, s. 191–194. Dostupné online. ISSN 1554-7914. PMID 22675283. (anglicky)
  5. BENEŠ, Jiří; HUSA, Petr; NYČ, Otakar; POLÍVKOVÁ, Sylvia. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile [online]. infekce.cz, 2014-06 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
  6. LESKOVÁ, Ivana. Antibiotika zabila ženu v opavské nemocnici. Další bojuje o život. iDNES.cz [online]. 2010-06-14 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
  7. Katz DA, Lynch ME, Littenberg B. Clinical prediction rules to optimize cytotoxin testing for Clostridium difficile in hospitalized patients with diarrhea. Am. J. Med.. 1996, roč. 100, čís. 5, s. 487–95. Dostupné online. DOI 10.1016/S0002-9343(95)00016-X. PMID 8644759.

Literatura
  • Dallal R, Harbrecht B, Boujoukas A, Sirio C, Farkas L, Lee K, Simmons R. Fulminant Clostridium difficile: an underappreciated and increasing cause of death and complications. Ann Surg. 2002, roč. 235, čís. 3, s. 363–72. Dostupné online. DOI 10.1097/00000658-200203000-00008. PMID 11882758.
  • Martin S, Jung R. Gastrointestinal infections and enterotoxigenic poisonings. In: Pharmacotherapy: A Pathophysiologic Approach (DiPiro JT, Talbert RL, Yee GC, Matzke GR, Wells BG, Posey LM, editors).. 6th. vyd. [s.l.]: McGraw-Hill, 2005. S. 2042–2043.
  • McDonald L, Killgore G, Thompson A, Owens R, Kazakova S, Sambol S, Johnson S, Gerding D. An epidemic, toxin gene-variant strain of Clostridium difficile. N Engl J Med. 2005, roč. 353, čís. 23, s. 2433–41. DOI 10.1056/NEJMoa051590. PMID 16322603.
  • Yamada T; Alpers DH (editors). Textbook of Gastroenterology. 4th. vyd. [s.l.]: Lippincott Williams & Wilkins, 2003. ISBN 0-7817-2861-4. S. 1870–1875.
  • van den Hof S, van der Kooi T, van den Berg R, Kuijper E, Notermans D. Clostridium difficile PCR ribotype 027 outbreaks in the Netherlands: recent surveillance data indicate that outbreaks are not easily controlled but interhospital transmission is limited. Euro Surveill. 2006, roč. 11, čís. 1, s. E060126.2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-10. PMID 16801713. Archivováno 10. 5. 2010 na Wayback Machine
  • Sunenshine R, McDonald L. Clostridium difficile-associated disease: New challenges from an established pathogen. Cleveland Clinic J. Med.. 2006, roč. 73, s. 187. DOI 10.3949/ccjm.73.2.187.

Beletrie

  • GREEN, John. Jedna želva za druhou. Překlad Veronika Volhejnová. 2. vyd. Praha: Euromedia, 2019. 230 s. Yoli. ISBN 978-80-7617-183-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.