Clermont-Ferrand

Původní název města zněl Augusta Nemetum, což bylo odvozeno od pojmenování návrší Nemossos, kde dnes stojí katedrála. Z tohoto vrchu byla kontrolována galská Avernie. V roce 848 dal celému město název opevněný hrad Clarus Mons - Clermont. K němu bylo v roce 1731 připojeno malé biskupské městečko Montferrand. Dnešní město je tedy tvořeno původně dvěma samostatnými městy, jejichž spojení nařídil Ludvík XIII. a potvrdil Ludvík XV.

Clermont patří k jedněm z nejstarších měst v celé Francii. První dochovaná zmínka pochází od řeckého geografa Strabóna, který jej nazval "metropolí Arvernů" (čímž myslel jejich oppidum či hlavní město kmene). Město se tehdy nazývalo nemessos - galský výraz pro posvátný les, a bylo umístěno na mohyle, kde se dnes nachází katedrála. Někde v blízkosti tohoto osídlení se pravděpodobně kolem roku 72 př. n. l. narodil arvernský náčelník Vercingetorix - muž, který později sjednotil galské kmeny proti římské invazi vedené Juliem Caesarem. K jejich střetu došlo nedaleko, na náhorní plošině Gergovia, kde v roce 52 př. n l. byli Římané odraženi. Kolem přelomu letopočtu, po dobytí ŘÍmany, se město stalo známé jako Augustonemetum; toto jméno v sobě spojovalo původní galské pojmenování a jméno císaře Augusta. Jeho populace je ve 2. století n. l. odhadována na 15 000 - 30 000 obyvatel, což z něj ční jedno z největších měst římské Gálie. Následně je ve 3. století město nazváno Arvernis podle svých obyvatel, stejně jako se to stalo dalším galským městům v okolí.

Clermont-Ferrandd má vlastně dvě důležité historické fáze – antický Clermont a středověký Montferrand založený hrabětem d'Auvergne. Tato dvě města se vyvíjela paralelně.

V 5. století bylo v Arvernis zřízeno biskupství. Biskup Namatius, osmý nebo devátý biskup, zde vybudoval katedrálu zasvěcenou svatému Řehoři z Tours. Nicméně po odchodu Římanů procházelo město temným obdobím, což se nezměnilo po celý středověk. V raném středověku bylo terčem nájezdníků, kteří drancovali Římany opuštěnu Gálii. V letech 471 až 475 byla oblast Auvergne často cílem vizigótských výbojů a město bylo několikrát vydrancováno, jednou dokonce samotným Eurichem, jedním z nejvýznamnějších vizigótských panovníků. Přestože se ve městě tehdy již nacházelo křesťanské biskupství, bylo přičleněno do vizigótské říše. O generaci později se stalo součástí Francké říše.

8. listopadu 535 zde byl zahájen první clermontský koncil.

V roce 570 biskup Avitus nařídil místním židům, kterých bylo kolem 500, aby přijali křest, nebo z města odešli.

V roce 848 bylo město přejmenováno na Clairmont podle hradu Clarus Mons. V téhle době šlo o episkopální město, jemuž vládl biskup. Clermont nebyl ušetřen ani vikingských nájezdů v době, kdy karolínské impérium sláblo. Napaden byl Normany pod vedením Hasteina či Hastingena v roce 862 a 864, a pak znovu v roce 899 (podle některých pramenů až v roce 910).

Biskup Etiénne II. vybudoval novou románskou katedrálu, která byla vysvěcena v roce 946. Ta byla téměř celá nahrazena současnou gotickou katedrálou s unikátním vitrážním zdobením a nástěnnými malbami, ačkoliv krypty přečkaly a věže byly přebudovány až v 19. století.

Na druhém clermontském koncilu, konaném v roce 1095, vyhlásil papež Urban II. první křížovou výpravu, která odtud následně i vyrážela osvobodit Jeruzalém od muslimské nadvlády. Z této doby pochází také románská bazilika Notre-Dame-du-Port.

Po neustále se opakujících sporech mezi hrabaty z Auvergne a clermontskými biskupy, založila hrabata konkurenční město Montferrand na vyvýšenině nedaleko hradeb Clermontu a podle vzoru nových okolních měst, která v oblasti vyrostla v 12. a 13. století. Až do raného novověku zde existovala dvě oddělená města: biskupské město Clermont a hraběcí Montferrand, který je jedinečným obrazem města z XII. století.

V průběhu renesance a osvícenství město žilo čilým životem, z této doby se zde nachází přes 50 fontán. Socha Vercingetoriga od Bartholdiho je unikátní památkou, kterou mohou obdivovat i milovníci současného moderního umění.

V roce 1551 se Clermont stal královským městem a o šedesát let později, v roce 1610, se stal nedílnou součástí majetku francouzské koruny. 15. dubna 1630 se na základě Troyského ediktu obě města, Clermont a Montferrand, spojila. To bylo potvrzeno v roce 1731 Ludvíkem XV. podle tzv. Druhého ediktu. V tu dobu nebyl Montferrand víc než clermontským satelitem a tato neprestižní pozice mu vydržela až do začátku 20. století. Ve snaze znovu získat nezávislost Montferrand třikrát žádal o zrušení spojení - v roce 1789, 1848 a 1863.

Ve 20. století spojila dvě města města výstavba michelinských továren a městských zahrad, které formovaly moderní Clermont-Ferrand, ačkoliv stará centra přežila a zejména Montferrand si udržuje vlastní silnou identitu.

• Seznam obcí v departementu Puy-de-Dôme

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Clermont-Ferrand na Wikimedia Commons