Claude Bolling

Claude Bolling (10. dubna 1930 Cannes, Francie – 29. prosince 2020[1]) byl francouzský jazzový pianista, skladatel, aranžér a příležitostný herec.[2][3]

Claude Bolling
Základní informace
Rodné jménoClaude Jean Harry Bolling
Narození10. dubna 1930
Cannes
Úmrtí29. prosince 2020 (ve věku 90 let)
Saint-Cloud
Žánryjazz
Povoláníhudební skladatel, herec, hudebník, scenárista a klavírista
Nástrojeklavír
VydavatelColumbia Records
OceněníPrix Sidney Bechet (1970)
důstojník Řádu čestné legie
komandér Řádu umění a literatury
Webwww.claude-bolling.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Cannes, vystudoval konzervatoř v Nice a posléze v Paříži. Byl zázračné dítě, již ve čtrnácti letech hrál jazz profesionálně na piano spolu s Lionelem Hamptonem, Royem Eldridgem a Kennym Clarkem. Bolligovy knihy o technice jazzové hry ukazují, že se nezavrtal hluboko do bebopu a avantgardního jazzu, ale naopak patřil k hudebníkům oživujícím tradičnější pojetí jazzu na konci 60. let. Přátelil se s Oscarem Petersonem.

Napsal hudbu k více než stovce filmů, převážně francouzských, prvním z nich byl dokument o filmovém festivalu v Cannes roku 1957, k nejznámějším patří Borsalino (1970) a California Suite (1979).

Je také znám svou spoluprací s hudebníky jiných stylů, zejména vážné hudby. Jeho Suite for Flute and Jazz Piano Trio se Jean-Pierrem Rampalem je okouzlující a chytrá směs barokní elegance s moderním swingem. Patří k úspěšným skladbám a byla následována dalšími pracemi podobného ražení. Byla velmi oblíbená ve Spojených státech, kde se držela v čele hitparád skoro dva roky.

Kromě další spolupráce s Rampalem pracoval i s jinými hudebníky jako Alexandre Lagoya, Pinchas Zukerman, Maurice André a Yo-Yo Ma. Plodná byla i jeho spolupráce s Lionelem Hamptonem, Dukem Ellingtonem, Stéphanem Grappellim, Djangem Reinhardtem a Oscarem Petersonem.

Díla
  • Claude Bolling Plays Duke Ellington (1959)
  • Cat Anderson, Claude Bolling And Co. (1965)
  • Original Ragtime (1966)
  • Original Boogie Woogie (1968)
  • Original Piano Blues (1969)
  • Original Jazz Classics (1970)
  • Original Piano Greats (1972)
  • Swing Session (1973)
  • Jazz Party (1975)
  • Suite for Violin and Jazz Piano (1975)
  • With the Help of My Friends (1975)
  • Keep Swingin' Volume 4 (1975)
  • Suite for Flute and Jazz Piano (1975)
  • Hot Sounds (1976)
  • Concerto for Guitar and Jazz Piano Trio (1975)
  • Concerto for Violin and Jazz Piano Trio (1977)
  • Jazz Gala 79 (1979)
  • Just For Fun (1980)
  • Picnic Suite (1980)
  • Toot Suite (1981)
  • Claude Bolling (1981)
  • Suite for Chamber Orchestra and Jazz Piano Trio (1983)
  • Suite for Cello and Jazz Piano Trio (1984)
  • Jazz a la Francaise (1984)
  • Live at the Meridien (1985)
  • Suite No. 2 for Flute and Jazz Piano Trio (1987)
  • Nuances (1988)
  • Sonatas for Two Pianos (1989)
  • Cross Over U.S.A. (1993)
  • Enchanting Versailles - Strictly Classical (1994)
  • A Drum is a Woman (1997)
  • Tribute To The Piano Greats (2003)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claude Bolling na anglické Wikipedii.

  1. Décès de Claude Bolling, jazzman et compositeur de musiques de films
  2. HOLDEN, Stephen. Concert: 3 Works By Claude Bolling. The New York Times. October 23, 1983. Dostupné online [cit. July 19, 2015]. (anglicky)
  3. Claude Bolling Concert. The New York Times. April 14, 1990. Dostupné online [cit. July 19, 2015]. (anglicky)

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.