Citroën AX
Citroën AX je malý osobní automobil vyráběný Citroënem v letech 1986 až 1997. Prodej byl zahájen na Paris Motor Show v roce 1986, auto bylo koncipované jako náhrada za model Visa.
| Citroën AX | |
|---|---|
 | |
| Výrobce | Citroën |
| Koncern | PSA Group |
| Roky produkce | 1986–1998 |
| Vyrobeno | 2 425 138 kusů[1] |
| Místa výroby | Francie |
| Předchůdce | Citroën Visa Citroën LNA |
| Nástupce | Citroën Saxo |
| Příbuzné vozy | Proton Tiara |
| Karoserie | tří nebo pětidveřový hatchback |
| Třída | malá (osobní automobil) |
| Technické údaje | |
| Délka | 3,525 mm |
| Šířka | 1,555 mm |
| Výška | 1,355 mm |
| Rozvor | 2,280 mm |
| Hmotnost |  640–840 kg (parametr potřebuje upřesnit) |
| Motor | |
| Motor | Zážehový motor: 1.0 L, 1.1 L, 1.4 L Vznětový motor: 1.4L, 1.5 L |
| Převodovky | |
| Převodovka | čtyřstupňová nebo pětistupňová, manuální |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V základní verzi byl vůz velmi lehký, především díky rozsáhlému použití plastových panelů a pouze nezbytného množství nosných dílů z oceli. K dispozici byla i 4x4 varianta, nicméně oproti svému rivalu Fiatu Panda 4x4 nebyl příliš úspěšný. Tento model se neprodával v Británii. Typ AX je známý díky ne příliš dobrému slícování dílů a antikorozní ochraně.
Verze AX
AX 4x4
V roce 1987 byl uveden AX 4x4 spolu s modelem BX 4x4. Byl vybaven pohonem všech kol s elektronickou uzávěrkou mezinápravového diferenciálu a dodával se i s vznětovým motorem. Systém samosvorných diferenciálů Torsen zabezpečoval přesun síly na kolo, které ztrácelo adhezi. Primární rozdělení točivého momentu bylo 53% pro přední nápravu a 43% pro zadní. Při uzávěrce mezinápravového diferenciálu se moment rozložil 50% -50%.
AX Electric
V roce 1994 představila automobilka elektromobil nové konstrukce postavený na modelu AX. Většinu technologií přebral z modelu C15 Electric. Během roku 1995 se vyrobilo přibližně 300 kusů automobilu AX Electrique. Platforma elektromobilu AX se použila i při následujících modelech v roce 1996, Saxo Electric a Peuget 106 Electric. AX Electric používal benzín pouze pro vytápění.
AX byl první elektromobil s použitím elektronického řízení trakce, byl použit počítač od firmy Sagem, takzvaný Sagembox, který byl uložen v chlazeném hliníkovém obalu spolu s elektronickým regulátorem a palubním nabíječem baterií. Další novinkou bylo použití vodou chlazených akumulátorů Ni-Cd (nickel-cadmium) od firmy Saft. Celkové napájení se skládalo z 20 kusů o napětí 6V. Baterie byly rozděleny na tři oddělení pro lepší rozložení hmotnosti, 1. vzadu pod podlahou, 2 a 3 vpředu před a nad elektromotorem. Díky dvouplášťovému systému s chladicí kapalinou byly baterie vhodné pro vysoceproudové rychlonabíjení. S použitím zásuvky 380V se dal AX nabít za necelých 30 minut na 80% kapacity. AX dokázal jezdit rychlostí až 120 km/h a dosahoval dojezdu 100 km na jedno nabití.
AX Sport, GT a GTi
Sportovní verze Citroënu AX se odlišovaly od základní verze rozšířenými laminátovými prahy a nárazníky. V interiéru přibyl sportovní volant a sedačky s vyšším bočním vedením. Prvním byl v roce 1986 limitovaný AX SPORT s motorem o obsahu 1,3 litru a výkonem 95 koní, osazeným dvojitým karburátorem Weber. V roce 1987 přibyl k řadě AX GT iv 5dveřové verzi s výkonem 85 k, později byl nahrazen verzí Furio. V roce 1992 nahradil model Sport nový model AX GTi s elektronickým vstřikováním a výkonem 105 k.
Závodní vozy
AX byl velmi úspěšný model, závodil v Sk.A, později v šampionátech supertourisme, rallye a rallycross.
Odkazy
Reference
- Reynolds, John (2005). The Citroën 2CV. Haynes. ISBN 978-1-84425-207-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Citroën AX na Wikimedia Commons - Citroenet Stránky modelu AX (anglicky)
