Citrín

Citrín je žlutá, zlatožlutá až žlutozelená varianta křemene. Zbarvení také odpovídá název, který je odvozen od slova „citrón“.

Citrín

Krystaly citrínu (Rusko)

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva žlutý, zlatožlutý
Vzhled krystalu sloupcovitě protažené
krystalová
Soustava trigonální
Tvrdost 7
Lesk skelný
Štěpnost neštěpný
Index lomu nω = 1,543–1,545
nε = 1,552–1,554
Vryp bílý
Hustota 2,65[1] g ⋅ cm−3
Ostatní lom nerovný až lasturnatý

Původ zabarvení stále nebyl uspokojivě vyřešen. U části citrínů je barva způsobena malým množstvím hlinitých iontů ve struktuře - obdobně jako u záhnědy, ale mechanizmus vzniku zabarvení je odlišný. Naopak dlouho uznávaná teorie o zbarvení vlivem trojmocného železa ve struktuře byla prokázána jako nepravdivá. Zbarvení železem je vždy oranžové a nikoliv žluté, zlaté či žlutozelené, jako u pravých citrínů.[2]

Podle definice nejsou křemeny s povlaky či inkluzemi oxidů železa (hematit, limonit) považovány za citrín.

Popis a užití

V přírodě nacházené citríny tíhnou k bledým odstínům žluté, někdy s kouřovým či lehce nazelenalým zabarvením. Sytost tónů kamene je ovlivňovaná množstvím barevných center – s jejich narůstajícím množstvím se barva prohlubuje. Citrín se na trhu objevuje od nejníže ceněných citrónových odstínů po drahé zlatooranžové a nádherně zlatohnědé variace. Sytě oranžové kameny s červenými odlesky se označují jako „madeiry“ a samozřejmě patří k nejžádanějším. K dražším se řadí i tzv. „palmeiry“, které zaujmou oranžově jantarovým zbarvením. Některé přírodní citríny mohou přecházet do záhnědy či mohou srůstat se záhnědami.

Přírodní, bledě žlutý citrín je obvykle vzácný; většina citrínů na trhu jsou tepelně upravované ametysty. Vypálený ametyst má typicky oranžové zbarvení. Navíc použité ametysty obvykle pochází z vulkanických geod v Brazílii a Uruguayi, ale pravé citríny se v podobných geodách nikdy nevyskytují. Žíhané ametysty nebo synteticky vyrobené křemeny dopované Fe3+ vykazují dichroizmus, přírodní citríny ho však nemají.

Citrín se používal jako náhražka topazu a někdy byl nazýván „brazilským topazem“.[1]

Naleziště

Citríny v drahokamové kvalitě se nacházejí jen velmi vzácně. Nejlepší materiál se nalézá v Brazílii, Španělsku, na Madagaskaru a na území bývalého Sovětského svazu.[1] U nás se nachází na západní Moravě, zejména v okolí Bobrůvky, Rousměrova a Kněževse i na Vysočině.[3][4]

Odkazy

Reference
  1. Hallová, C.: Drahé kameny, Vydavatelstvo Osveta, 2000
  2. SCHMETZER, K. Thermal stability of yellow colour and colour centres in natural citrine. Neues Jahrbuch für Mineralogie Monatshefte. Roč. 1988, čís. 2, s. 71–80.
  3. ONLINE, Drahé Kameny. Kněževes - obec na Vysočině, naleziště drahých kamenů a minerálů. drahekamenyonline.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (česky)
  4. Bouška, Vladimír, Kouřimský, Jiří: Drahé kameny kolem nás. SPN 1983

Literatura
  • (slovensky) Cally Hallová: Drahé kameny, Osveta, Martin 2000, ISBN 80-8063-033-X
  • Ottův slovník naučný – svazek 2, str. 899 – heslo Citrín

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.