Cicinho

Mezi roky 2004 až 2005 byl pravidelně v základní sestavě São Paula, se kterým získal brazilský mistrovský titul.[1] Také v cestě za ziskem Poháru osvoboditelů byl důležitým článkem sestavy trenéra Autuoriho.[2] Cicinho byl u toho, když se São Paulo ve finále postavilo jinému brazilskému mužstvu, Atléticu Paranaense.[3] Po úvodní remíze 1:1 zvítězil klub ze São Paula 4:0 a získal tak trofej pro nejlepší tým jihoamerického kontinentu.[4] V létě 2005 o něj projevil zájem Manchester United a Cicinhovy výkony si také vysloužily zájem italských klubů AC Milánu a Juventusu.[5] V prosinci 2005 se ještě stihl zúčastnit mistrovství světa klubů v japonské Jokohamě. Ve finále Cicinho odehrál celé utkání proti anglickému Liverpoolu, vítězi evropské Ligy mistrů, které São Paulo vyhrálo 1:0.[6] Následně ho za částku 4 milionů eur koupil Real Madrid.[1]

Na podzim roku 2005 se domluvil na pětiletém kontraktu s Realem Madrid, kde se setkal s brazilskými spoluhráči Ronaldem, Robinhem, Robertem Carlosem a Juliem Baptistou.[7] Ačkoliv jeho příchod zařizoval trenér Luxemburgo, v době Cicinhova příchodu už vedl Real dočasný trenér Juan Ramón López Caro.[1] V druhé, jarní části sezóny za Real nastoupil do 19 utkání španělské La Ligy, postupem času se však začal potýkat s konkurencí v podobě Míchela Salgada, Sergia Ramose a dalších.

Během sezóny 2006/07, své druhé v Realu, byl trenérem Fabiem Capellem využíván jen minimálně.[8] Jeho angažmá tak celkově nebylo příliš úspěšné.[9] Když se v létě 2007 ujal kormidla Realu Bernd Schneider, Cicinho měl budoucnost sečtenou. V srpnu odešel do italského AS Řím, který trénoval Ital Spalletti.

V ročníku 2007/08 odehrál v lize 30 zápasů a další zápasy v pohárech. V únoru zařídil domácí výhru nad Fiorentinou 1:0, v závěru zápasu byl ale po druhé žluté kartě vyloučen.[10] Začátkem května zvýšil vedení na konečných 3:0 na hřišti Sampdorie Janov, římský klub se tak vrátil do boje o titul, [11] nakonec ale skončil druhý za Interem.

V ročníku 2008/09 odehrál celkově 22 utkání. V listopadu proti Bologni si dal vlastní gól v 92. minutě nastavení, kterým domácímu mužstvu „zachránil“ remízu 1:1.[12] Začátkem února doma proti Janovu (nakonec výhra 3:0) otevřel skóre, ale po půlhodině střídal kvůli zranění.[13] V březnu si při tréninku přivodil zranění, přesněji zpřetrhal vazy v koleni, které ho na několik měsíců vyřadilo z fotbalu.[14]

V únoru 2010 byl Římem poslán hostovat zpátky do São Paula, ale jen do konce sezóny.[15]

• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na Eurofotbal.cz (česky)