Chulda (Izrael)

Leží v nadmořské výšce 120 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela.

Obec se nachází 20 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 33 kilometrů západně od historického jádra Jeruzalému. Chuldu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Chulda je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 411. Západně od kibucu probíhá dálnice číslo 6.

Chulda byla založena v roce 1930.[2] Jméno je inspirováno arabskou vesnicí, která stávala až do roku 1948 o něco východněji odtud (v prostoru nynějšího kibucu Mišmar David). Židovské novověké osidlování tu začalo již roku 1908, kdy zde z iniciativy Světové sionistické organizace vyrostla cvičná farma zaměřená na výchovu židovských zemědělských osadníků a zároveň tu začala výsadba lesu (první novověký plánovitě vysazovaný židovský les v Palestině - Chuldský les).[3] Společně s cvičnými farmami Chavat Kineret (dnes Kvucat Kineret) a Ben Šemen šlo o hlavní instituce agrárního vzdělávání v Palestině.[4]

Během arabských nepokojů v tehdejší mandátní Palestině v roce 1929 byla farma napadena a vyrabována Araby.[3][5] Při útoku byl zabit jeden Žid.[6]

Pak zůstala lokalita asi jeden rok opuštěná, poté se tu usadili členové sionistické mládežnické organizace Gordonia původem z Polska a Litvy a zřídili zde kibuc.[7] Roku 1938 se členové kibucu přestěhovali necelý kilometr západním směrem, do nynější lokality.[3][8] V létě roku 1937 byla v Chuldě odhalena socha od Batji Lishanské připomínající obránce kibucu před arabským útokem z roku 1929.[9] V říjnu 1943 provedli v kibucu britské jednotky razii, která měla odhalit zásoby zbraní Hagany.[10]

Během války za nezávislost v roce 1948 byla Chulda poslední židovskou osadou v pobřežní nížině, před vstupem do hornatého koridoru vedoucího k Jeruzalému. Sloužila proto jako logistické a vojenské centrum při bojích o přístupy k Jeruzalému. Už 10. ledna 1948 zde při arabském útoku byli zabiti dva Židé.[11] V rámci Operace Nachšon byl jeruzalémský koridor ovládnut židovskými silami a arabské osídlení východně odtud zaniklo.[3] Právě při Operaci Nachšon sloužila Chulda jako hlavní nástupní prostor židovských sil. Podobnou roli sehrávala i při opakovaných bojích o strategický Latrun.[12]

Koncem 40. let měl kibuc rozlohu katastrálního území 3 531 dunamů (3,531 kilometrů čtverečních).[13]

Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování vinné révy a oliv a produkce mléka)[8], od poloviny 70. let 20. století se zde rozvíjel i průmysl (firma na stavební prefabrikované díly, v současnosti již neexistující). Během 80. let 20. století čelil kibuc ekonomickým potížím a úbytku obyvatelstva. Počátkem 21. století vesnice prošla privatizací a zbavila se většiny prvků kolektivismu.[3]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Chuldě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která ale po roce 2010 začala výrazně narůstat. K 31. prosinci 2014 zde žilo 859 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 10,7 %.[1]