Christian Boltanski

Christian Boltanski (6. září 1944, Paříž – 14. července 2021[1]) byl francouzský výtvarný umělec. Jeho dílo zahrnující malby, fotografie, filmové sekvence, sochy i instalace, bývá řazeno ke konceptuálnímu umění. Roku 2007 obdržel ocenění Praemium Imperiale za sochařství.[2]

Christian Boltanski
Christian Boltanski (1990)
Rodné jménoChristian Marie Dominique Liberté Boltanski
Narození6. září 1944
7. obvod
Úmrtí14. července 2021 (ve věku 76 let)
14. obvod
Povolánímalíř, výtvarník, fotograf, sochař, ilustrátor, filmař a konceptuální umělec
Manžel(ka)Annette Messager
PříbuzníJean-Élie Boltanski a Luc Boltanski (sourozenci)
Významná dílaMurmures
Personnes
La Réserve des Suisses Morts
OceněníKunstpreis Aachen (1994)
komandér Řádu umění a literatury (1995)
Goslarský císařský prsten (2001)
Praemium Imperiale (2006)
rytíř Řádu čestné legie (2006)
Adenauer-de Gaulle Prize (2009)
Řád vycházejícího slunce se zlatými a stříbrnými paprsky (2018)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Jeho otec byl ukrajinský Žid, matka Korsičanka. Již ve dvanácti začal instalovat po Paříži své skulptury, často poblíž míst, kde došlo ke zločinům a historickým křivdám. První výstavu měl roku 1968 (La vie impossible). Rok poté vydal první knihu (Recherche et présensation de tout ce qui reste de mon enfance).[3] Častými tématy jeho prací jsou holocaust, smrt, kolektivní a individuální paměť, ale i nejistá hranice mezi fikcí a realitou. Do svých děl rád využívá soukromé fotografie (takřka výhradně z nich se skládala výstava Album des Photos de la famille D. z roku 1971), novinové výstřižky, ale třeba i obnošené oděvy, často prezentované v obřích haldách.[4]

Do svého bytu si pořídil čtyři kamery, které ho permanentně zabíraly a měly zachytit i jeho smrt. Záznam z těchto kamer byl uchováván tasmánským sběratelem umění a mělo jít o poslední umělecké Boltanského dílo. Za možnost ho získat tasmánský sběratel platil Boltanskému doživotní rentu.[5]

Stálé sbírky jeho děl jsou v Muzeu moderního umění v New Yorku, v Tate Gallery v Londýně či v Centre Georges Pompidou v Paříži.[6]

Jeho žena Annette Messagerová je rovněž výtvarnou umělkyní a na některých výtvarných projektech spolupracovali. Jeho bratr Luc Boltanski je významným francouzským sociologem, jeho synovec Christophe Boltanski spisovatelem. Žil ve městečku Malakoff, jež se nachází na hranicích Paříže.

Galerie
  • Christian Boltanski - IVAM
  • Christian Boltanski - Monumenta 2010
  • Christian Boltanski Chance, 2014, Carriageworks
  • Christian Boltanski sculpture in Folkestone
  • Christian Boltanski: Signatures
  • Christian Boltanski
  • Christian-Boltanski

Odkazy

Reference
  1. DAGEN, Philippe. L’artiste plasticien Christian Boltanski est mort. Le Monde [online]. 2021-07-14 [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (francouzsky)
  2. Christian Boltanski - Praemium Imperiale. www.praemiumimperiale.org [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Christian Boltanski [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
  4. https://artalk.cz/2015/12/18/tragedie-zivota-a-smrti-podle-christiana-boltanskeho/
  5. Výstava, která vás zasáhne: Christian Boltanski v pařížském Grand Palais. iDNES.cz [online]. 2010-01-20 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
  6. Christian Boltanski | artnet. www.artnet.com [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.