Choteč (okres Praha-západ)

Obec Choteč se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 17 km jihozápadně od centra Prahy a 5 km severozápadně od města Černošice. Žije zde 376[1] obyvatel.

Choteč
Náves v Chotči
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539287
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°59′12″ s. š., 14°16′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel376 (2022)[1]
Rozloha3,70 km²
Katastrální územíChoteč u Prahy
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ252 26
Počet domů120 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChoteč 40
252 26 Třebotov
[email protected]
StarostaMartin Bek
Oficiální web: www.chotecpz.cz
Choteč
Další údaje
Kód obce539287
Kód části obce52981
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní Radotínský potok (1115: ad rivulum Chotc) a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: silvam Chotsche). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Plasích, který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem 14. století, jak dokládá zmínka z roku 1336 (villae Chots). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí.

Z poloviny 15. století pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty sgrafit s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu Škrábek v místě zvaném Na zámkách. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce 1301 pan Eliáš z Tuchoměřic.

Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce 1622 zkonfiskován panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve stavovském povstání. Celý pak připadl kapitule u kostela Všech svatých na Pražském hradě, která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, svaté Kateřiny a svatého Jana Nepomuckého z roku 1764.

Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální kostel sv. Kateřiny z let 1697 až 1709, který dokresluje panorama vesnice. Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce 1856 zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo mumifikovanou mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.[zdroj?]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Choteč (423 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kolář, 2 mlýny, 4 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, truhlář, velkostatek.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Choteč podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[10][11] V celé chotečské aglomeraci nicméně žije necelých 1 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[10][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
340352427382384403425332305287272281289378
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[10][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
4452525352587690858074100106119

Pamětihodnosti

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 10 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice,žel.zast. (denně mnoho spojů) (dopravce Veolia Transport Praha).

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 435. (česky a německy)
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.