Chiméra podivná

Chiméra podivná bývá též nazývána chiméra hlavatá. V odborné literatuře pak byla popsána také jako:

• Chimaera arctica Gistel, 1848
• Chimaera argentea Ascanius, 1772
• Chimaera borealis Shaw, 1804
• Chimaera cristata Faber, 1829
• Chimaera dubia Osório, 1909
• Chimaera mediterranea Risso, 1826[2]

Chiméra podivná obvykle dosahuje délky 1,5 m a hmotnosti okolo 2,5 kg.[3] Má dlouhé a protáhle zakončené tělo se zužujícím se ocasem. Tvar ocasní ploutve připomíná osten. Na vrcholku těla vyrůstají dvě hřbetní ploutve. První je značně vyšší a obsahuje jedový trn. Za ní se nachází delší nižší ploutev, která se táhne až k ocasu. Na boční straně jsou umístěny párové velké prsní ploutve, za nimi se nachází menší břišní ploutve. Při spodním pohledu má chiméra bělostnou až stříbrnou barvu, na bocích je nazelenalá, nahnědlá, či načervenalá s nepravidelnou strukturou bílých pruhů.

Ulovená chiméra

Chiméry jsou vejcorodé a obvykle žijí v malých hejnech. Živí se bezobratlými živočichy žijícími na mořském dně.[4]

Vyskytuje se v Atlantském oceánu od severního Norska a Islandu až po Maroko, a to v hloubkách od 40 do 1663 metrů, přičemž nejčastější záznamy udávají hloubku mezi 300 a 500 m.[5] V oblasti norských fjordů však bylo pozorováno, že se v noci vynořuje do hloubky 10 až 15 metrů. K odpočinku využívá oblasti, kde je písčité či bahnité dno.[3] Objevuje se též ve Středomoří, ačkoli v jeho východní části jen zřídka a v severní a střední části Jaderského moře není známa vůbec.[5]