Chata v Jezerní kotlině

Pavel Zeman, čestný a silný chlapec, je synem slavného boxera. Ten se nechá vyprovokovat výzvou mladšího soupeře a pokusí v pokročilém věku vrátit zpět do ringu – přímo při zápase však zemře na selhání srdce. Pavlova maminka je zdrcena zármutkem a rozhodne se s Pavlem odstěhovat do svého rodného městečka, Spálených Mlýnů. Pavel se tak ocitne v novém prostředí, kde se mu dlouho nedaří najít kamarády – chlapci ze třídy jsou neteční nebo přímo nepřátelští a parta z Pavlovy ulice, vedená hrubiánem Lojzou Rezkem, si Pavla vybere za terč svých šprýmů a ústrků. Jednoho dne se Lojza dozví, že Pavel je synem zemřelého boxera a tropí si z něj nepěkné žerty – a Pavel, který až do té doby všechna příkoří přijímal mlčky, nyní brání čest svého otce a podlého Lojzu zbije. Od té doby panuje mezí ním a Lojzovou partou otevřené nepřátelství.

Pavel se proto rozhodne chodit sám do liduprázdné krajiny za městem, kde se cítí svobodný. Tak najde skalnatou rokli s jezírkem, zcela ztracenou v divočině, kterou pojmenuje Jezerní kotlina, a tráví zde každé volné odpoledne. Jednou tam potká Ludvíka Grygara, spolužáka ze třídy, který mu už dříve připadal zvláštní a zajímavý. Hoši jsou ze setkání nejprve rozmrzelí, protože se nechtějí o „svou“ kotlinu s nikým dělit, ale pak si řeknou, že bude lépe se skamarádit a užívat si zde dobrodružství společně. Uzavřou pevné přátelství a dohodnou se, že o Jezerní kotlině nikomu dalšímu nepoví. Pavel zjišťuje, že Ludva má široké zájmy, jeho největší zálibou jsou romány a historie severoamerických indiánů. Později Ludva Pavlovi svěří, že si sám píše rozsáhlý indiánský román o kmeni Krí a dokonce jej Pavlovi dá k přečtení. Pavel zjišťuje, že mnohé příběhy románu jsou vlastně inspirovány příhodami, které Ludva zažívá (a už dávno před Pavlem zažíval) v Jezerní kotlině – v knize je dokonce i plánek, jak se do kotliny dostat. Ludvovi rodiče knihu nemají rádi – Ludvova maminka se sice v počátcích psaní knihou kdekomu pyšnila, ale nyní si jeho rodiče myslí, že román odvádí Ludvu od učení, a vyhrožují mu, že knihu spálí. Ludva proto knihu ukrýval ve své půdní skrýši, ale když se ukáže, že tam není bezpečno, svěří ji do opatrování Pavlovi.

Přátelství Ludvy a Pavla má pro oba přínos nejen jako krásný ušlechtilý vztah plný radosti a souznění, ale také je vzájemně obohacuje – Ludva Pavlovi imponuje svou sečtělostí a intelektuálním záběrem, zatímco Pavel Ludvu vychovává tělesně – díky systematickému cvičení pod Pavlovým vedením začne původně slabý a křehký Ludvík viditelně sílit a zlepšovat svou kondici.

Vedle idylického života v kotlině si však chlapci uvědomují, že se kolem nich děje něco podivného – Ludvu v jeho půdní skrýši už několikrát ohrožoval neznámý podivný člověk, který se později dobývá i k Pavlovi do bytu. Kromě toho jim přicházejí výhrůžné dopisy s podpisem Tarantule. Jednou se Tarantuli podaří ukořistit Ludvovu knihu, avšak chlapci ji brzy získají zpět. Krátce na to se dozvědí, že Tarantule je ve skutečnosti jen parta Lojzy Rezka, která se touží chlapcům pomstít – a i když někdy Pavla s Ludvou napadnou a zbijí, už je neděsí, protože přišli o svou tajemnost. Nadále je však straší záhadný noční návštěvník, který se za bouřlivých nocí pokouší dobýt k Pavlovi.

Krátce před prázdninami se chlapci rozhodnou v Jezerní kotlině postavit jednoduchou chatu z krabic od margarínu, aby zde mohli pohodlně nocovat. To se jim podaří, a tak stráví v kotlině krásné prázdniny. Po prázdninách si Ludva začne k cestám do kotliny půjčovat bicykl nočního hlídače, který přes den spí, ale jednou kolo zmizí z úkrytu. Ludva je naprosto zoufalý, ale situaci zachrání jejich starší spolužák Filip Strnad, který viděl na dotyčném kole jet Lojzu – tak se ukáže, kdo jim kolo vzal a kde ho najdou. Ludvíka však tento traumatický zážitek hluboce poznamená, a jeho pocit závazku vůči Filipovi se dostane do konfliktu s jeho výlučným vztahem k Pavlovi. Když Pavel odmítne Ludvovu rozpačitou snahu přibrat Filipa do spolku, Ludva o Jezerní kotlinu a vše s tím spojené ztratí zájem a přikloní se k Filipovi. Pavel je tím zaskočen a zklamán, a když zjistí, že Filip Ludvu naučil kouřit, začíná mít navíc o bývalého kamaráda strach.

Pavel znovu začne chodit do Jezerní kotliny sám a náhodou se mu podaří přijít na stopu dávnému příběhu – když starému lékárníkovi donese zvláštní květinku, kterou v Jezerní kotlině nalezl, lékárník mu sdělí, že jde o šafrán, který je velmi vzácný, a podivuje se, kde jej našel. Pak Pavlovi vypráví, že mu před několika desítkami let dva chlapci nosili sušený šafrán a on jej od nich vykupoval. Nikomu nechtěli prozradit, kde šafrán roste. Jednou se však jeden z chlapců zabil a druhý, Jirka Dernet, se po této události pomátl a zapomněl cestu do kotliny. Pavlovi se tak odhalí celé tajemství – pomatený Dernet totiž bydlí v Ludvově domě, takže když se díky Ludvově mamince dozvěděl, že v jeho knize je plán cesty k Jezerní kotlině, pokoušel se ji získat násilím – nejprve od Ludvy a poté od Pavla. O několik dní později Dernet tragicky zemře, když spadne (nebo snad skočí?) ze žebříku, vedoucímu k Ludvově skrýši. Také Lojza Rezek se zřejmě nějak dozvěděl, že Jezerní kotlina je místem, kde roste vzácný šafrán, a proto tolik usiloval o získání Ludvovy knihy s popisem cesty.

Ludvu ovšem už nic z toho nezajímá, je zcela ve Filipově vleku, fyzicky chátrá a je na tom ještě hůř, než když se seznámil s Pavlem. Nakonec vlivem kouření onemocní těžkým zápalem plic, skončí v nemocnici a není jisté, zda přežije. Ludvík si v této situaci konečně uvědomí, jak hloupě se zachoval, a rozhodne se s Pavlem usmířit. Pavel rád přijme nabízené přátelství a znovu v Ludvovi probudí vůli k životu. Ludva se nezměrným úsilím uzdraví a na jaře se spolu s Pavlem vrátí do Jezerní kotliny opět jako nejlepší přátelé.

• 11. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině (jako sv.10 Sebraných spisů Jaroslava Foglara). Praha: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-887-3.
• 10. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině (jako sv.10 Sebraných spisů Jaroslava Foglara). Praha: Olympia, 1998, 2000, 2001 (dva dotisky). ISBN 80-7033-511-4.
• 9. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině (jako sv.10 Sebraných spisů Jaroslava Foglara). Praha: Olympia, 1996. ISBN 80-7033-428-2.
• 8. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině (jako sv.10 Sebraných spisů Jaroslava Foglara). Praha: Olympia, 1993, 1994 (dotisk). ISBN 80-7033-200-X.
• 7. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Olympia, 1988.
• 6. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Albatros, 1988, 1989 (dotisk).
• 5. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Mladá fronta, 1969.
• 4. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Jan Kobes, 1946.
• 3. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Jan Kobes a synové, 1941.
• 2. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Jan Kobes, 1940, 1941 (dotisk).
• 1. vydání FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Jan Kobes, 1939.

V roce 1941 vyšel román i jako sešitové vydání (Knihy táborového ohně sv. 2) v nakl. Jana Kobese. V letech 1967–1968 pak na pokračování v časopise Karavana.[1]

Knižní komiksové verze:

• FOGLAR, Jaroslav. Svorní gambusíni a jiné příběhy (zahrnuje 48 pokračování Chaty v Jezerní kotlině). Praha: Olympia, 1999.
• FOGLAR, Jaroslav. Chata v jezerní kotlině. Praha: Novinář, 1990. ISBN 80-7077-384-7.

Jako kreslený seriál vycházel román na pokračování v letech 1969–1970 ve Světě v obrazech (13 pokračování) a v časopise Kometa v roce 1989, v Totemu (21 pokračování v letech 1995–7), v Ohníčku (1999, 1 pokračování) . [2]