Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu
Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu (Charles Stanhope, 3rd Earl of Harrington, 3rd Viscount Petersham, 3rd Baron Harrington) (17. března 1753 – 5. září 1829, Brighton, Anglie) byl britský generál a politik. Za napoleonských válek dosáhl hodnosti generála, uplatnil se také jako diplomat, kariéru zakončil jako vrchní velitel v Irsku.
Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu | |
---|---|
Narození | 17. března 1753 |
Úmrtí | 5. září 1829 (ve věku 76 let) Brighton |
Bydliště | Elvaston Castle |
Alma mater | Etonská kolej |
Povolání | voják a politik |
Choť | Jane Stanhope, Countess of Harrington (od 1779) |
Děti | Charles Stanhope, 4th Earl of Harrington Anna Russell Leicester Stanhope, 5th Earl of Harrington Charlotte Augusta Stanhope Caroline Anne Stanhope Lincoln Edwin Robert Stanhope FitzRoy Stanhope Sir Francis Charles Stanhope Henry William Stanhope Augustus Stanhope |
Rodiče | William Stanhope, 2nd Earl of Harrington a Caroline Stanhope, Countess of Harrington |
Příbuzní | Charles Stanhope, Viscount Petersham[1] a Jane Conyngham, Marchioness Conyngham[1] (vnoučata) |
Funkce | Member of the 13th Parliament of Great Britain (6. září 1774 – 30. září 1774) Member of the 14th Parliament of Great Britain (1776–1779) člen Sněmovny lordů Člen irské Tajné rady |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kariéra
Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Stanhope, byl synem generála 2. hraběte z Harringtonu, po matce Caroline Fitzroy (1722–1784) byl bratrancem premiéra 3. vévody z Graftonu. Studoval v Etonu a od roku 1769 sloužil v armádě, zúčastnil se války proti USA, v hodnosti podplukovníka byl v roce 1777 pobočníkem generála Johna Burgoyna. V letech 1774 a 1776–1779 byl též členem Dolní sněmovny, v roce 1779 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů.
Během napoleonských válek postupoval v armádních hodnostech, byl povýšen na generálmajora (1793), generálporučíka (1798) a generála (1803). V roce 1798 byl jmenován členem Tajné rady, byl mimořádným vyslancem v Berlíně (1805, 1806) a ve Vídni (1805). V letech 1806–1812 byl vrchním velitelem v Irsku a od roku 1806 též členem irské Tajné rady. Nakonec zastával čestnou hodnost guvernéra Windsoru (1812–1829).
S manželkou Jane Fleming (1755–1824) měl deset dětí. Rodové tituly zdědili postupně synové Charles Stanhope, 4. hrabě z Harringtonu (1780–1851), a Leicester Stanhope, 5. hrabě z Harringtonu (1784–1862), oba dosáhli v armádě hodnosti plukovníka. Další syn Lincoln Stanhope (1781–1849) byl generálmajorem. Dcera Anne (1783–1837) byla manželkou 7. vévody z Bedfordu, další dcera Charlotte (1793–1859) se provdala za 3. vévodu z Leinsteru.
Odkazy
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- Rodokmen hrabat z Harringtonu Archivováno 18. 12. 2017 na Wayback Machine