Charles Forbes

Bitevní loď HMS Nelson, vlajková loď admirála Forbese na začátku druhé světové války

Narodil se na Cejlonu jako syn Jamese Forbese, do Royal Navy vstoupil jako kadet námořní akademie v roce 1894. V nižších hodnostech sloužil v Tichomoří, Středozemním moři i u břehů Anglie, mezitím si doplnil vzdělání u námořního dělostřelectva. Za první světové války sloužil u Grand Fleet a za účast v bitvě u Jutska obdržel Řád za vynikající službu. V roce 1917 dosáhl hodnosti kapitána a dostal pod velení křižník Galatea. Po kapitulaci německého loďstva v listopadu 1918 se podílel na převzetí německých lodí. Po první světové válce absolvoval kurz pro vyšší důstojníky a poté působil v námořním školství. Střídal službu na různých lodích, mimo jiné byl kapitánem na bitevní lodi HMS Queen Elizabeth (1923–1924). V letech 1925–1928 byl ředitelem námořního zbrojení na admiralitě a v roce 1928 dosáhl hodnosti kontradmirála, v letech 1928–1929 byl též krátce námořním pobočníkem krále Jiřího V.[1].

Ve funkci třetího námořního lorda a inspektora námořnictva (1932–1934) byl v roce 1933 povýšen na viceadmirála. V letech 1934–1936 byl zástupcem vrchního velitele ve Středomoří a v roce 1935 byl jako nositel Řádu lázně povýšen do šlechtického stavu. V roce 1936 dosáhl hodnosti admirála a v letech 1938–1940 byl vrchním velitelem flotily Home Fleet, jeho vlajkovou lodí byl křižník HMS Nelson. Při německém útoku na Norsko utrpěl značné ztráty (potopení lodi HMS Glorious, v roce 1940 nicméně dosáhl nejvyšší hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet)[2]. V letech 1941–1943 byl velitelem v Plymouthu, kde organizoval obranu přístavu proti německým leteckým útokům. V roce 1943 odešel do výslužby a poté žil v soukromí na svém sídle Cawsand Place (Surrey). Veřejně vystoupil naposledy jako účastník korunovace královny Alžběty II. v roce 1953.

Za zásluhy v obou světových válkách získal vyznamenání v Británii i v zahraničí. Za účast v bitvě u Jutska obdržel britský Řád za vynikající službu a ruský Řád sv. Stanislava, později získal všechny stupně Řádu lázně, od roku 1940 byl nositelem velkokříže Řádu lázně, byl též rytířem francouzského Řádu čestné legie.

Byl dvakrát ženatý a měl tři děti.