Chan Jü

Chan Jü (čínsky pchin-jinem Hán Yù, znaky tradiční 韓愈; 768 – 25. prosince 824) byl čínský filozof, úředník a spisovatel.

Chan Jü
Narození	768 Meng-čou
Úmrtí	25. prosince 824 (ve věku 55–56 let) Čchang-an
Povolání	básník, filozof, spisovatel, kaligraf, politik a historik
Nábož. vyznání	konfucianismus
Děti	Chan Čchang Chan Žu Chan Čou-čchou
Rodiče	Chan Čung-čching
Příbuzní	Chan Chuej (sourozenec) Han Dang[1], Han Zhu[1], Han Zhe[1], Han Wan[1], Han Qi[1], Han Gun[1], Han Wei[1], Han Dan[1], Han Xi[1] a Han Gun[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napsal asi 300 básní[2], ale byl hlavně reformátorem čínské prózy a zakladatel prózy opravdu volné. Próza v čínštině existovala již před ním, ale byla svázána pravidly podobně jako verše (tzv. pchien-wen). Prosadil nový styl prózy, mnohem volnější, tzv. ku-wen. I v poezii se snažil o rozbití tradiční formy, proto se mu také zpočátku nedařilo složit úřednické zkoušky (jejichž součástí tvorba básní byla), ale nakonec se státním úředníkem stal.

Ve filozofii byl jedním ze zakladatelů neokonfucianismu, jímž chtěl čelit rostoucímu vlivu taoismu a buddhismu, které jako bytostný konzervativec odmítal. Kvůli své kritice šíření buddhismu na císařském dvoře byl na rok poslán do vyhnanství.[3] Těmto tématům se věnoval v esejích jako O člověku, O Tau nebo O lidské přirozenosti. Jeho filozofické dílo bylo doceněno až v 11. století.

Narodil se ve šlechtické rodině, ve věku dvou let osiřel a byl vychováván rodinou svého staršího bratra. Dle tradice se sám naučil číst a psát.[4]