Lakomství
Lakomství či lakota (latinsky avaritia) je přehnané lpění na majetku, nekontrolovaná touha hromadit majetek a neochota dělit se byť i jen o neupotřebitelné přebytky. Zahrnuje nenasytnost, hrabivost, chamtivost, včetně nečestných metod konsolidace majetku jako podvody, krádeže a úplatkářství. Vyznačuje se nezdravou touhou akumulovat co největší majetek a realizováním této touhy. Negativum lakoty tkví v stavění majetku a osobního prospěchu nad důležitější hodnoty, neschopnost nebo neochota pomoci těm, kteří pomoc potřebují, neschopnost darovat a nic za to nechtít.
Řada etických a náboženských systémů považuje tuto vlastnost za neřest, náleží mezi sedm hlavních hříchů definovaných scholastickou filosofií. Je to hřích přemíry. Opakem lakoty je altruismus, solidarita, skromnost, štědrost (latinsky liberalitas).
Chamtivost jako biblický pojem
Chamtivost, v překladu Bible kralické lakomství, je Novým zákonem popisována jako vlastnost, před níž je třeba se varovat. Mezi křesťany nemá být chamtivost nejen provozována, ale ani zmiňována [1]. Chamtivý člověk do Božího království nevejde.
Nový zákon klade rovnítko mezi chamtivost a touhu po nadbytku, spoléhání na nahromaděný majetek;[2] učí, že pokud člověk neuzná za dobré poznávat Boha, vydá ho Bůh jeho myšlení. Jedním ze způsobů, jak se to projeví je to, že člověk propadne chamtivosti.
| „ | Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat Boha, vydal je Bůh jejich neosvědčené mysli, aby dělali, co se nesluší: Jsou naplněni veškerou nepravostí, smilstvem, ničemností, chamtivostí, špatností...“ | “ |
| — Bible, List Římanům 1, 28 | ||
Odkazy
Literatura
- Victor Eftimiu: Kam vede lakomství, SNDK, Praha 1963
