Chacor ha-Gelilit

Leží v nadmořské výšce 340 m na pomezí východního okraje svahů Horní Galileje a údolí horního toku řeky Jordán. Město se nachází přibližně 123 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 55 km severovýchodně od centra Haify.

Chacor ha-Gelilit je situován v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je většinově židovské. Vlastní Chacor ha-Gelilit obývají Židé, stejně jako sousední město Roš Pina. Pouze 4 km východním směrem leží arabská beduínská obec Tuba-Zangarija. Chacor ha-Gelilit je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90.

Chacor ha-Gelilit, v pozadí Chulské údolí a hora Hermon

V okolí nynějšího města Chacor ha-Gelilit se před rokem 1948 rozkládalo řídké arabské osídlení. V kopcích severozápadně od současného města to byla vesnice Mughr al-Chajt, která byla dobyta izraelskou armádou v rámci operace Jiftach během války za nezávislost v květnu roku 1948. Vesnice pak byla vysídlena a její zástavba převážně zničena.[4]

Chacor ha-Gelilit byl založen v roce 1953.[3] Jeho jméno odkazuje na biblické město Chasór, které zmiňuje například Kniha Jozue 11,10[5] Zbytky této biblické lokality byly odkryty na nedalekém Tel Chacor. Novověký Chacor ha-Gelilit vznikl jako takzvané rozvojové město (ajarat pituach), které mělo zajistit rychlé ubytování pro židovské přistěhovalce, kteří po vzniku státu Izrael dorazili do země, a posílit demograficky židovskou přítomnost v periferních částech státu. Vzniku města předcházely dva provizorní přistěhovalecké tábory, které na tomto místě vznikly: Chacor A (חצור א‎) a Chacor B (חצור ב‎). Založení města přecházely spory ohledně toho, zda vznik nového městské centra nebude znamenat oslabení stávajících rostoucích měst Safed a Kirjat Šmona.[6] První obyvatelé se sem nastěhovali pravděpodobně už roku 1952.[7] Město bylo oficiálně založeno 25. prosince 1952.[8]

V roce 1956 byl Chacor ha-Gelilit povýšen na místní radu (malé město).[1] V obci se nachází hrobka starověkého židovského učence Choniho ha-Me'agela, která je židovským poutním místem. V Chacor ha-Gelilit funguje 24 mateřských škol, základní školy a střední školy.[6]

Během druhé libanonské války v roce 2006 dopadaly rakety odpálené hnutím Hizballáh.[9] V únoru 2009 ve městě probíhaly demonstrace propuštěných zaměstnanců místní potravinářské továrny Pri ha-Galil, která byla na pokraji bankrotu a na níž bylo závislých 400 rodin z Chacor ha-Gelilit.[10] Do ekonomických problémů se zároveň v roce 2009 dostala i další místní firma – slévárenská společnost Mogdal, která poslala své zaměstnance na nucenou dovolenou.[11]

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 96,9 % populace Chacor ha-Gelilit a včetně „ostatních“, tedy nearabských obyvatel židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 99,9 %.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 8 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 8 500 osob).[3] Ve městě žijí sekulární i nábožensky založení Židé. Počátkem 21. století byla v obci zřízena čtvrt pro ultraortodoxní Židy.[6]

Jde o menší sídlo městského typu s mírným populačním růstem. K 31. prosinci 2017 zde žilo 9 100 lidí.[2]