Chacabuco (1898)
Chacabuco byl chráněný křižník postavený v britských loděnicích pro chilské námořnictvo. Patřil mezi úspěšnou rodinu křižníků označovanou jako typ Elswick. Ve službě byl v letech 1902–1950. Dosloužil při výcviku.
![]() | |
Základní údaje | ![]() |
---|---|
Typ: | chráněný křižník |
Uživatelé: | Chilské námořnictvo |
Jméno podle: | Bitva u Chacabuca |
Zahájení stavby: | 14. srpna 1896 |
Spuštěna na vodu: | 14. července 1898 |
Uvedena do služby: | 17. ledna 1902 |
Osud: | vyřazen |
Předchůdce: | Ministro Zenteno |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 4160 t[1] |
Délka: | 109,73 m (mezi svislicemi) 127,5 m (max.) |
Šířka: | 14,17 m |
Ponor: | 5,18 m |
Pohon: | 2 trojčinné parní stroje, 8 kotlů 2 lodní šrouby 15 700 ihp |
Palivo: | uhlí |
Rychlost: | 23 uzlů |
Dosah: | 7200 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka: | 400 |
Pancíř: | 44–114mm paluba 114mm štíty hlavních děl 63mm štíty sekundárních děl 76mm velitelská věž |
Výzbroj: | 2× 203mm kanón (2×1) 10× 120mm kanón (10×1) 12× 76mm kanón (12×1) 6× 47mm kanón (6×1) 3× 457mm torpédomet |
Stavba

Plavidlo navrhl britský konstruktér Philip Watts. Společnost Armstrong Whitworth jej postavila z vlastní iniciativy v loděnici v Newcastle. Kýl plavidla byl založen 14. srpna 1896 a křižník byl na vodu spuštěn 14. července 1898 pod názvem Fourth of July. V lednu 1899 nabídku na něj odmítlo britské královské námořnictvo. V době jeho dokončování jej zakoupilo Chile. Do služby byl přijat 17. ledna 1902. Sesterská loď křižníku Chacabuco byla zakoupena Japonskem jako Takasago.
Konstrukce

Křižník měl trup opatřený příďovým klounem. Pro pancéřování byla využita harveyovaná ocel. Výzbroj tvořily dva 203mm kanóny, deset 120mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů, šest 47mm kanóny a tři 457mm torpédomety (jeden příďový a dva na bocích trupu). Pohonný systém tvořilo osm cylindrických kotlů a dva trojčinné parní stroje o výkonu 15 700 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1] Dosah byl 7200 námořních mil při rchlosti 10 uzlů.
Modifikace
V letech 1939–1941 byl křižník modernizován. Mimo jiné dostal nový můstek a byl přezbrojen šesti 152mm kanóny a deseti protiletadlovými 20mm kanóny.[1]
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 413. (anglicky)
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chacabuco (1898) na Wikimedia Commons