Chřestivcovití

Chřestivcovití (Ogcocephalidae, což v řečtině znamená „nadmutá hlava“) je čeleď ďasovitých ryb, kterou tvoří deset rodů a 68 druhů. Vyskytují se v tropických a subtropických mořích, chybějí ve Středozemním moři. Patří k bentickým živočichům, kteří obývají pevninský svah v hloubkách přesahujících 100 m, některé druhy byly zastiženy ve více než tříkilometrové hloubce.[1][2] Občas chřestivci pronikají z moře i do ústí řek.[1]

Chřestivcovití
Chřestivec krátkorypý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	ryby (Osteichthyes)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	ďasové (Lophiiformes)
Čeleď	chřestivcovití (Ogcocephalidae) D. S. Jordan, 1895
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřestivec třírohý (pohled shora)

Vzhled chřestivcovitých je přizpůsoben nutnosti vzdorovat enormnímu hydrostatickému tlaku. Tělo je vertikálně zploštělé, směrem od hlavy se při pohledu shora trojúhelníkově nebo polokruhovitě rozšiřuje k prsní ploutvi, následuje dlouhý štíhlý ocas (odtud anglické pojmenování sea bat, mořský netopýr). Chřestivec dlouhorypý a chřestivec zakrslý mají ústa trubicovitě protažena. Prsní ploutve jsou přeměněny v pahýlovité končetiny, jejichž pomocí se ryba odráží ode dna. Kůže je pokryta hrbolky, které mnohdy vybíhají v trny. Chřestivcovité ryby dorůstají podle druhu do délky 20-40 cm.

Chřestivci jsou draví, živí se drobnými rybami, korýši a mnohoštětinatci. K lovu používají orgán zvaný illicium, červovitý výrůstek vzniklý přeměnou prvního paprsku hřbetní ploutve. Zatímco je chřestivec na dně dobře maskován díky nenápadnému zbarvení a nepravidelným obrysům, pohybující se illicium mu přiláká kořist až k ústům.