Cestovní ruch v Paříži

Cestovní ruch má významnou pozici v ekonomice Paříže. V roce 2007 představovalo toto ekonomické odvětví 12,5 % pracovních míst v hlavním městě, což znamená 156 250 osob (z toho připadá 36 040 zaměstnanců v ubytovacích zařízeních, 87 529 v restauracích, 19 216 v dopravě a 13 465 v dalších službách. Bylo zde 15 100 podniků zaměřených na turismus (2 000 ubytovacích zařízení, 10 669 restaurací, 1520 v dopravě a 911 ostatních služeb).[2] Turisté tvoří 50 % návštěvníků muzea, 8 % tržeb dopravních podniků a 10–50 % nákupů v obchodech. Více než 60 % z 16 miliónů cestujících, kteří se ročně ubytují v Paříži, tvoří 9,7 miliónu cizinců. Turistika zajišťuje každoročně příjem osmi miliard € do zdejší ekonomiky, což představuje 30 miliónů daňových příjmů pro obec.[3]

V roce 2006 padesát nejnavštěvovanějších kulturních památek ve městě zaznamenalo 69,1 miliónu návštěv, což je nárůst o 11,3 % oproti roku 2005. V čele návštěvnosti stojí katedrála Notre-Dame s přibližně 13,5 milióny návštěvníků ročně, což z ní činí zdaleka nejnavštěvovanější historickou památku ve Francii. Baziliku Sacré-Cœur na Montmartru navštívilo v tomto roce 10,5 miliónu návštěvníků, Louvre 8,3 miliónu, což potvrzuje jeho pozici nejnavštěvovanějšího muzea na světě,[5] [6] Eiffelovu věž 6,7 miliónu a Centre Georges Pompidou 5,1 miliónu turistů. Cité des sciences et de l'industrie a rovněž Musée d'Orsay měly tři milióny ročních návštěvníků.[7]

Louvre: nejnavštěvovanější muzeum světa

Velkou návštěvnost vykazuje i nepříliš známá kaple Notre-Dame-de-la-Médaille-miraculeuse, která díky tomu, že se jedná o poutní místo, vykazuje za rok dva milióny návštěvníků, což ji řadí na osmé místo v nejnavštěvovanějších památkách v hlavním městě, více než kolik dosahují Přírodní historické muzeum, Vítězný oblouk nebo Invalidovna.[7]

Hotely v Paříži a regionu Île-de-France představují téměř čtvrtinu všech francouzských hotelů. V roce 2007 bylo v Paříži 1465 hotelů, 66 turistických bytových hotelů, 31 ubytoven pro mládež (bez vysokoškolských kolejí a kampusů) a jeden kemp o celkovém počtu 171 600 postelí. Dvě třetiny podniků má dvě nebo tři hvězdy, 19,4 % jsou klasifikovány jako čtyřhvězdičkové.[8] 61 % hotelů se nachází přímo v Paříži, 16 % na vnitřních předměstích a 23 % na vnějších předměstích.[9] Obchodní a kongresová turistika představuje 44 % nocí, což má zvláště důležitý ekonomický dopad, neboť denní výdaje těchto návštěvníků jsou výrazně vyšší u běžné rekreační turistiky.[10]

Luxusní hotel Crillon na Place de la Concorde

Průměrná obsazenost hotelů činila v roce 2005 71,3 %,[11] což Paříž řadí na druhé místo v Evropě (za Barcelonu se 79 %) a výrazně převyšuje francouzský průměr 59 %. Obsazenost je vyšší během týdne než o víkendu a svého minima (asi 60 %) dosahuje během měsíce ledna a srpna a maxima (okolo 80 %) v průběhu měsíců června, září a října, kdy se kombinují obchodní cestovní ruch a běžná turistika. Nicméně příliv návštěvníků mimo hotely je konstantní po celý rok s mírným vrcholem v létě, kdy přijíždějí turisté, kteří využívají jiné typy ubytování: pronájem nebo výměnu bytů, ubytování u přátel apod.[1] Míra obsazenosti se nemění v závislosti na městských obvodech, ale klesá s rozsahem úrovně: nejlevnější kategorie jsou nejrychleji zaplněny.

Mezinárodní turistika směřuje hlavně do centra města. 67 % strávených nocí v Paříži připadá na cizince, zatímco 33 % tvoří tuzemští zákazníci. 65 % zahraničních návštěvníků dává přednost ubytování ve vnitřním městě, zatímco 41 % francouzských zákazníků se ubytuje na předměstí.

Zahraniční klientela pochází hlavně z osmi zemí, které tvoří více než dvě třetiny celkového počtu turistů. Evropské země Velká Británie, Itálie, Španělsko, Německo, Nizozemsko a Belgie celkem tvoří 42 % zahraničních klientů, následují Spojené státy se 17,7 % a poté Japonsko s 6,5 % (2008).[1]

I když má Paříž pověst drahého města, v hotelovém průmyslu zůstává konkurenceschopná v porovnání s ostatními světovými městy. Paříž je mírně nadprůměrná v cenách dvou a tříhvězdičkových hotelů, ale zůstává nejdražší v Evropě v oblasti luxusních hotelů.[12] Ty se nejvíce nacházejí v 8. a 9. obvodu.

Růst počtu pokojů je výrazný v regionu Île-de-France od roku 1990. Dosáhl 47 % za 15 let a přes 3000 pokojů ročně od roku 1996, což je čtyřnásobek průměrného roční nárůstu ve Francii. Nicméně toto zvýšení nabídky se týká téměř výhradně předměstí. V samotné Paříži se spíše zvyšuje úroveň jednotlivých zařízení, než že by přibývala nová. Největší nárůst zaznamenaly oblasti kolem Stade de France v Saint-Denis, Disneylandu v Marne-la-Vallée a Roissy-en-France v blízkosti Letiště Charlese de Gaulla.

Kongresová turistika tvoří v cestovním ruchu významný ekonomický podíl. Průměrná délka jednoho kongresu činila v roce 2008 2,5 dne s průměrnou účastí 14 národností. Z hlediska tématu vede lékařství s 56,8 % účastníků a 46,5 % všech konferencí. Následují s velkým odstupem humanitní a společenské vědy (7,9 % účastníků a 8,7 % kongresů), průmysl (5,7 % účastníků a 4,1 % kongresů) a technologie (5,4 % účastníků a 5,7 % kongresů). 67,4 % všech účastníků pocházelo ze zahraničí (v roce 2007 58 %). Celkem se uskutečnilo 863 kongresů, veletrhů, konferencí a setkání, kterých se zúčastnilo 556 903 osob.[13]

Regionální výbor cestovního ruchu Paříž Île-de-France je organizace, která podporuje cestovní ruch a volnočasové aktivity v regionu Île-de-France. Regionální výbor má za úkol propagovat Île de France jako turistickou destinaci na národním a mezinárodním trhu. Jeho cílem je také zprostředkovávat odborné znalosti v oblasti podpory a rozvoje cestovního ruchu pro všechny odborníky ve veřejné i soukromé sféře.