Zmarličník

Zmarličník (Cercidiphyllum) je jediný rod čeledi zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales) vyšších dvouděložných rostlin.

Zmarličník
Zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďzmarličníkovité (Cercidiphyllaceae)
Rodzmarličník (Cercidiphyllum)
Siebold & Zucc., 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum) - plody
Zmarličník nádherný (Cercidiphyllum magnificum) - samčí květy

Charakteristika

Dvoudomé opadavé stromy s jednoduchými střídavými až vstřícnými srdčitými listy s opadavými palisty. Čepel s vroubkovaným až zubatým okrajem a s dlanitou žilnatinou. Květy rozkvétají před olistěním, jsou bezobalné, ve vrcholových květenstvích na koncích brachyblastů. Samčí květy jsou v krátkých hroznech, s 8 až 13 volnými tyčinkami s červenými prašníky. Samičí květy v hlávkách, gyneceum svrchní monomerické, s mnoha vajíčky a dlouhou červenou čnělkou. Plodem je měchýřek. Semena jsou drobná, okřídlená, s hojným olejnatým endospermem.

Rod obsahuje 2 (podle některých autorů jen jediný) druhy, vyskytující se v Číně a Japonsku.

Charakteristickým stanovištěm jsou horské lesy mírného pásu.

Taxonomie

V Cronquistově systému byla čeleď zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) řazena do řádu vilínotvaré (Hamamelidales) podtřídy Hamamelidae. V systému APG je uváděna v řádu lomikamenotvaré (Saxifragales), v němž je začleněna i většina čeledí bývalého řádu Hamamelidales.

Použití

Oba druhy lze použít jako okrasné rostliny, vhodné jsou do větších úprav jako solitéra.[1]

Zmarličníky mají působivé oranžové až červené podzimní zbarvení. Uvadající a tlející listí voní po sladkém pečivu.

Zástupci

  • zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum) – často vícekmenný strom původem v Číně a Japonsku
  • zmarličník nádherný (Cercidiphyllum magnificum) – endemit japonského ostrova Honšú. Od předešlého druhu se liší drobnějším vzrůstem, hluboce srdčitými listy a semeny oboustranně křídlatými. Většinou je jednokmenný.

Reference

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.

Literatura

  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.