Celliniho slánka

Celliniho slánka (ve Vídni zvaná Saliera, tj. italsky slánka) je nejznámější dílo italského zlatníka, sochaře a spisovatele Benvenuta Celliniho (3. listopadu 1500 Florencie – 13. února 1571 Florencie), kterou vytvořil v roce 1543 pro francouzského krále Františka I. z modelů připravených o mnoho let dříve pro kardinála Hipolyta Estenského.

Celliniho slánka
Základní informace
Autor	Benvenuto Cellini
Vznik	1543
Hnutí	manýrismus
Vlastnosti
Medium	zlato eben zubovina
Délka	28,5 cm
Šířka	21,5 cm
Výška	26,3 cm
Umístění
Inv. číslo	Kunstkammer, 881
Umístění	Uměleckohistorické muzeum
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celliniho slánka je figurálním zlatnickým dílem s řeckými mytologickými postavami. Slánka, někdy také zvaná Zlatá slánka, představuje mužskou postavu Poseidóna (boha moře) a ženskou postavu Démétér (bohyně země).[1]

Malé plavidlo slouží jako nádobka na sůl a je umístěno vedle mužské postavy. Nádobka ve tvaru chrámu je pepřenka, a je umístěna v těsné blízkosti ženské postavy. Slánka je vyrobena ze slonoviny, válcovaného zlata a smaltu. Zlaté prvky slánky nejsou vyrobeny odléváním do formy, jsou velmi jemně ručně tepané ze zlata na voskovém a olověném jádře v manýristickém stylu pozdní renesance. Její součástí je zlatá, smaltem zdobená tabulka se jménem autora. Cellini byl velmi impulzivní a navíc byl podezřelý z homosexuality, což byl v jeho době těžký zločin. Dva roky po zhotovení plastiky se proto Cellini z Paříže, kde mu nastaly problémy, vrátil do Florencie zpět pod ochranu Cosima I. Medicejského.

Slánka je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Dne 11. května 2003 byla plastika z muzea ukradena. Budova Uměleckoprůmyslového muzea byla rekonstruována a bylo zde postaveno lešení. Zloděj, kterým byl sběratel umění, toho využil a slánku odcizil. Muzeum nabídlo odměnu ve výši 1 000 000 euro za její navrácení. Po dopadení pachatele byla plastika nalezena dne 21. ledna 2006 na místě, které zloděj označil. Byla ukrytá v olověné schránce, v lese nedaleko města Zwettl v Rakousku, přesněji u obce Waldhausen, asi 90 km severozápadně od Vídně.[2] Plastika je pojištěna na odhadovaných 60 milionů dolarů.