Bolest hlavy
Tenzní bolest hlavy (obec. cefalalgie, cefalea), je označení pro pocity bolesti v oblasti hlavy, různé intenzity a trvání. Jde o nepříjemnou, často intenzivně vnímanou bolest, lokalizovanou v hlavě či vystřelující ze záhlaví k očím a kterou mohou doprovázet závratě, točení hlavy, hučení či pískání v uších. Častěji se tyto projevují na straně dominantní končetiny.
Bolest hlavy | |
---|---|
George Cruikshank: Bolest hlavy (karikatura, 1819) | |
Klasifikace | |
MKN-10 | G43.–G44., R51. |
MeSH | D006261 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejčastější důvod těchto bolestí bývá svalová tenze či poruchy vertebrogenní.[1][2]
Tenzní příčiny
Klinický obraz u tenzních bolestí vykazuje napětí svalů krční páteře či svalů žvýkacích, svalové dysbalance krčního svalstva, bolestivé trigger pointy ve svalech, dále poruchy kluznosti skalpu, krčních fascií aj.[2] Svou funkční roli hraje i přetěžování horních končetin (např. dlouhodobé klikání myší),[3] vystavování se průvanu, stresům, nedostatek relaxace a pohybu, dehydratace, horní typ dýchání namísto správného bráničního aj.
Vertebrogenní příčiny
Vertebrogenní příčiny bolestí hlavy bývají nejčastěji předsunuté držení hlavy, špatná pozice hlavy ve spánku,[1] poruchy hybnosti obratlů, blokády obratlů aj. Vertebrogenní poruchy ovlivňují i vazokonstrikci mozkových cév, čímž mohou simulovat bolest migrenózní.[2]
Anatomie a funkce
Krční páteř přemosťuje oblast mezi hlavou a rameny. Krk je tedy citlivý na svou fyziologickou vzpřímenou polohu, hybnost a průchodnost tepen. Pokud nosné struktury na spodině lebeční (okcipitální kondyly) nekorelují s chrupavkami prvního obratle, např. při strnulých rotačních a vyosených pozicích hlavy, mohou utiskovat subokcipitální nerv,[4] či rozvolňovat lig. transversum atlantis mezi obratli C1 - C2.[1] Útisk subokcipitálního nervu pak může způsobovat bezprostřední dráždění, ztuhlost předních svalů krku může bránit zásobení mozku karotidami a útisk zadní arterie vertebralis zas může působit nedokrvení mozečku. Tak může docházet k celkové hypoxii mozku, jenž bývá při sedavých zaměstnáních nadměrně zaměstnán.
Diagnostika a terapie
Diferenciální diagnostika bolestí hlavy je náročná a interdisciplinární.[2] Doporučuje se zlepšení ergonomie pracovního prostředí, eliminace psychogenních spouštěčů bolestí, častější pohyb a manuální fyzioterapie před povšechným užíváním farmak.
Jiné příčiny
- CMP
- úrazy (např. whip-lash nehody, se silným rázem na hlavu)
- nádor mozku
- otřes mozku
- encefalitida
- meningitida
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesť hlavy na slovenské Wikipedii.
- RYCHLÍKOVÁ, Eva, Skryto v páteři (1985)
- LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
- JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (1988)
- ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-089281335-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bolest hlavy na Wikimedia Commons
- (anglicky) The National Headache Foundation
- (česky) Ordinace.cz - Bolesti hlavy
- (česky) The Czech Headache Society - Bolesti hlavy a migréna
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.