Carrickfergus

Pojmenování města je odvozováno od jména Ferguse Mòra Mac Eirca, zvaného Fergus Mór neboli Fergus Veliký, legendárního krále Dál Riady - království, které se rozkládalo v 5. - 6. století na území západního Skotska, Hebrid a severního Irska. Podle pověsti loď krále Ferguse zde narazila na skálu, které se od té doby začalo říkat "Fergusova skála".

O pět století později za vlády anglického krále Jindřicha II. Plantageneta došlo k pronikání vojsk na území Irska. Jedním z normanských rytířů, kteří jim veleli, byl John de Curcy. Vybudoval v Irsku řadu hradů, mezi nimi v roce 1177 též hrad Carrickfergus, který se stal jeho hlavním sídlem coby vládce severního Irska.[2]

Hrad a město na rytině z roku 1840

Carrickfergus vzhledem ke svému strategickému významu byl mnohokrát dobýván. V roce 1204 de Courcyho vystřídal u moci další normanský rytíř a dobrodruh Hugh de Lacy, syn Hugha de Lacyho, který byl jedním z prvních dobyvatelů Irska ve 12. století. V roce 1210 Carrickfergus dobyl král Jan Bezzemek. Hugh de Lacy se na hrad vrátil v roce 1227 a zemřel zde v roce 1242.[2] V roce 1315 hrad a město dobyl během svého irského tažení Edward Bruce, bratr skotského krále Roberta. Když bylo o tři roky později skotské vojsko poraženo v bitvě u Foghartu, po ústupu za sebou zanechalo zpustošené město Carrickfergus. Skotové zničili město opakovaně ještě v letech 1386 a 1402. V přehledu, vydaném generálním inspektorem cel v roce 1637, byl Carrickfergus uveden na prvním místě jako nejvýznamnější a ekonomicky nejúspěšnější z irských přístavů. Ovšem již o několik let později se ani Carrickfergusu nevyhnuly válečné události, počínaje irským povstáním z roku 1641 až po boje mezi vojsky sesazeného katolického krále Jakuba II. a Viléma III. Oranžského.[3]

Irský symbol křesťanství - trojlístek (shamrock) - v kostele sv. Mikuláše

Město, budované od 12. století kolem hradu a přístavu, bývalo kdysi mnohem významnějším sídlem, než je dnešní Belfast. Po určitou dobu představovalo dokonce samostatnou administrativní jednotku - hrabství Carrickfergus (Carrickfergus County). Místní zátoka, nynější Belfast Lough, byla až do 17. století známa jako Carrickfergus Bay. Středověké město Carrickfergus, obehnané hradbami, se rozkládalo na ploše 97 000 m². Archeologickým průzkumem na území starého města, zejména na skládkách odpadků a v městských strouhách, byly odkryty tisíce zajímavých předmětů, včetně kostí. Mezi nimi byly i kosti psí, které nesly známky řeznického opracování a následného vaření, což by znamenalo, že tato zvířata občas byla součástí jídelníčku místních obyvatel.[2]

Dne 1. října 1862 byla uvedena do provozu železniční stanice Carrickfergus na trati Belfast - Larne.[4] Tři historická nádraží na území města - Barn, Eden a Mont - byla uzavřena v 70. letech 20. století.

Velkou událostí pro občany Carrickfergusu se stalo v roce 1912 vyplutí zaoceánského parníku Titanic společnosti White Star Line z belfastského doku. Před cestou na volné moře Titanic jednu noc kotvil poblíž carrickferguských břehů.[5]

Během druhé světové války v letech 1942 – 1944 byla v Severním Irsku řada základen amerických námořních a leteckých sil. Na základně Sunnylands Camp v Carrickfergusu byl umístěn první pluk elitních US Rangers. Na území města byli v té době též věznění italští a němečtí váleční zajatci.

V 70. letech 20. století vznikly v okolí města nové továrny. Jednalo se především o textilní průmysl (výrobu umělých vláken) a továrnu na cigarety firmy Rothman's. V roce 1981 byla v místní lokalitě Kilroot uvedena do provozu největší elektrárna na fosilní paliva (uhlí a nafta) v Severním Irsku. Carrickfergus zůstává nadále důležitým přístavem, zejména pro sportovní a rekreační aktivity (Carrickfergus Marina a Carrickfergus Sailing Club).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carrickfergus na anglické Wikipedii.

• Andrew Jackson

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carrickfergus na Wikimedia Commons

• Text lidové písně "Carrickfergus" (anglicky)