Carolyn Drakeová

Drakeová se narodila v Kalifornii. Na počátku 90. let studovala média, kulturu a historii na Brown University.[4] Věnovala se „multimediální práci v newyorské Silicon Alley“, dokud nezačala jako fotografka ve věku 30 let.[5]

V roce 2006 se přestěhovala na Ukrajinu a v roce 2007 do tureckého Istanbulu, kde pobývala až do roku 2013.[6] Zatímco působila v Istanbulu, uskutečnila dva dlouhodobé projekty, jeden ve středoasijských zemích, které byly součástí Sovětského svazu, Dvě řeky a další projekt na čínské straně střední Asie, Divoký holub.

Drake, částečně financována Guggenheimovým stipendiem, uskutečnila během pěti let patnáct fotografických cest[7] do kdysi pulzující oblasti střední Asie, která leží mezi řekami Amudarja a Syrdarja, které ji kdysi živily.[8] Oblast zahrnující Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán se transformovala, když byly řeky odkloněny pro zavlažování bavlny bývalým Sovětským svazem. Autorčina výsledná kniha ve vlastním nákladu Dvě řeky (2013), byla financována prostřednictvím Kickstarteru.[9][10]

Strávila sedm let navštěvováním Sin-ťiangu v západní Číně (oficiálně nazývaného Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) a fotografováním ujgurského lidu pro svou knihu Wild Pigeon (2014), kterou vydala vlastním nákladem.[11] Mezi čínskými úřady a domorodým etnickým ujgurským obyvatelstvem panují neshody. Sean O'Hagan napsal o Divokém holubovi, že „Drakeová je mistryní atmosféry“;[12] a Martin Parr;[13] Colin Pantall;[14] Blake Andrews;[15] a Ian Denis Johnson, který napsal „tato kniha dělá to co velký společenský román: nutí nás přemýšlet o napadeném regionu nikoli z hlediska opeddů nebo politických analýz, ale z pohledu lidí v každodenním životě“.[16] Pro Jeffreyho Ladda se design knihy (opět Sybrena Kuipera) vyhnul excesům Dvou řek a „Výsledky koláží [od lidí, které fotografovala Drake] jsou nečekaně bohaté a vytvářejí pocit místa, které je oba [obyčejní] s každodenní rutinou a naplněni fantazií, která je zdůrazněna vlastním vnímáním autorky: mladí teenageři tančí v záblesku barevných světel; učebna, která vypadá, že hraje surrealistické drama; psí souboj; kostra zůstává viset v řeznictví.„[17]

V roce 2013 se Drakeová a její partner, fotograf Andres Gonzalez, přestěhovali z Istanbulu do Spojených států, aby zahájili novou práci, a přestěhovali se do Water Valley v Mississippi[18][19][4] poté v roce 2015 do Athens v Georgii a nakonec v roce 2016 do Valleja v Kalifornii.

V roce 2015 se stala nominovanou členkou Magnum Photos,[20][21] v roce 2017 členkou přidruženou[22] a v roce 2019 členkou řádnou.[23]

• 2005: První místo, Community Awareness Award, 62nd Pictures of the Year International Competition, Pictures of the Year International, za “The Lubavitch„ a fotografii bez názvu z cyklu Two Rivers.[24]
• 2006 Stipendium Fulbright Fellowship, Ukrajina
• 2008: Lange-Taylor Prize, Center for Documentary Studies, Dukeova univerzita, Durham, NC. Ocenění: Drakeová a Ilan Greenberg za Becoming Chinese: Uighurs in Cultural Transition.[2]
• 2009: Pulitzer Center Grant, Pulitzer Center on Crisis Reporting, Washington, D.C.[25]
• 2010: Guggenheimovo stipendium od John Simon Guggenheim Memorial Foundation.
• Open Society Foundations grant.[26]
• 2014: Magnum Foundation Emergency Fund Grantee.[27]
• 2016: Winner, Anamorphosis Prize, za Wild Pigeon, získala 10.000 USD.[28]
• 2018 Stipendium HCP fellowship
• 2019 Light Work artist-in-residence
• 2021 Prix de la Fondation Henri Cartier-Bresson – za projekt Centaur[29]

Díla autorky jsou v této veřejné sbírce:

• Knihovna Kongresu, Washington, DC[41][42]