Carlo Bertolini di Monte Planeta

Carlo Bertolini di Monte Planeta (??? – 10. března 1889 Rovereto[1][2]) byl rakouský právník a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

JUDr. Carlo Bertolini di Monte Planeta
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873  1889
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
???  ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalská liberální str.
Ústavní strana
(Klub levice – staroněmci)
Italský klub
Coroniniho klub

Narození???
Úmrtí10. března 1889
Rovereto
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Zasedal jako poslanec Tyrolského zemského sněmu, kde předsedal italskému poslaneckému klubu.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Tyrolsku, obvod Roveredo, Mori atd./Roveredo. Rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877 z politických důvodů, 27. listopadu 1877 opětovně složil slib. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885. Poslancem byl až do své smrti roku 1889. Pak ho v parlamentu nahradil Giovanni Battista Debiasi.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Carl Bertolini, advokát, bytem Trento.[4]

V roce 1873 usedl do parlamentu za blok ústavověrných.[5] Uvádí se tehdy coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[6] V roce 1878 zasedal v pětičlenném italském poslaneckém klubu.[7] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[8] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[9]

Patřil mezi hlavní politiky italských národních liberálů v Tyrolsku. Byl předsedou klubu Trentino ve Vídni. Založil také spolek Pro Patria.[1]

Zemřel v březnu 1889.[1] Příčinou úmrtí byla plicní choroba.[2]

Odkazy

Reference

  1. Trient. Vorarlberger Volksblatt. Březen 1889, roč. 24, čís. 60, s. 1. Dostupné online.
  2. Neuestes. Innsbrucker Nachrichten. Březen 1889, čís. 59, s. 10. Dostupné online.
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=58&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online.
  7. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
  8. (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
  9. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.