Cannibal Tours

Cannibal Tours je dokumentární film australského režiséra Dennise O'Rourkea. Film, který výrazně čerpá z etnografických a antropologických postupů je také kousavým komentářem moderní a globalizované společnosti.

Cannibal Tours
Původní název	Cannibal Tours
Země původu	Austrálie Austrálie
Jazyk	angličtina
Délka	70 min.
Žánry	etnografický dokumentární
Režie	Dennis O'Rourke
Obsazení a filmový štáb
Produkce	Dennis O'Rourke L.J. Henderson Chris Owen
Kamera	Dennis O'Rourke
Výroba a distribuce
Premiéra	1988
Cannibal Tours na ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Film sleduje americké a evropské turisty, jež cestují od vesnice k vesnici povodím řeky Sepik ve státě Papua Nová Guinea a snaží se co nejvýhodněji koupit nějaké suvenýry, platí za možnost sledovat donedávna posvátné rituály bývalých lidojedů a horlivě si fotografují každý aspekt pro ně primitivního života. Místní lidé je příliš nezajmají, nehovoří s nimi o jiných věcech, než je cena suvenýrů či pár dolarů za pózování na fotografii a sami rádi na palubě výletní lodi debatují o vyspělosti své civilizace. Zdejší lidé a místní džungle je pro ně zosobněním mystiky a tajemna.[1]

Vesničané si naopak stěžují na nutnost kupčit se svou identitou. Vadí jim i přístup cizinců, kteří o všem smlouvají, zatímco oni se, za z turismu získané peníze, uživí jen obtížně. Starý obyvatel vesnice Camillus to shrnuje lapidárně: Žijeme mezi dvěma světy... Vše co víme je to, že to jsou lidé z cizí země. Sedíme tu a jsme zmatení, zatímco oni si vše neustále fotí.[2] O'Rourke se u turistů zaměřil především na všudypřítomný etnocentrismus, jehož projevem je i snaha turistů exotizovat každý aspekt místního života.

Sám O'Rourke uvádí, že jeho film je mimo jiné pokusem o pochopení místa těch druhých v představách (západní) veřejnosti a hledá důvody proč se lidé, řadící sebe do civilizovaného světa, chtějí setkat s lidmi, jež naopak řadí mezi necivilizované (primitivy).[1] Film je tak i kritikou západní masové kultury a vzhledem ke svému tématu se vztahuje i k antropologii turismu. Setkání cizinců a místních lidí totiž provází kontakty na úrovni obchodu, zatímco k obohacení kulturnímu, vzdělávacímu či spirituálnímu dochází jen zřídka. Domorodá kultura se pak zužuje na komerční produkt (komodifikace).[2] Kritika autora zachází až tak daleko, že moderní turismus vnímá jako jistého nástupce koloniálních objevitelských expedicí (lidé z koloniálních zemí dodnes upřednostňují své bývalé kolonie jako prázdninové destinace).[2]

Setkání místních obyvatel, s pro ně novým a podivným fenoménem turismu, odráží i motto filmu, které zní: