Camera Obscura (album)
Camera Obscura je šesté a zároveň poslední sólové studiové album německé zpěvačky Nico. Vydáno bylo v roce 1985 společností Beggars Banquet Records a jeho producentem byl zpěvaččin dlouholetý spolupracovník John Cale. Na rozdíl od předchozích alb desku však pouze produkoval a nehrál na ní na žádné nástroje. Album obsahuje celkem sedm autorských písní a dvě coververze. Obsahuje písně zpívané jak v angličtině, tak i ve zpěvaččině rodné němčině.
Camera Obscura | ||||
---|---|---|---|---|
Interpret | Nico | |||
Druh alba | studiové album | |||
Vydáno | 1985 | |||
Nahráno | březen–duben 1985 | |||
Žánry | experimentální hudba, art rock | |||
Délka | 44:15 | |||
Jazyky | angličtina, němčina | |||
Vydavatelství | Beggars Banquet Records | |||
Producent | John Cale | |||
Profesionální kritika | ||||
Nico chronologicky | ||||
| ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Před vydáním
V souvislosti s vydáním zpěvaččina pátého alba Drama of Exile v roce 1981 byla Nico vázána smlouvou ke společnosti Illuminated Records.[2] Zpěvaččin manažer Alan Wise jí v roce 1985 zajistil kontrakt s vydavatelstvím Beggars Banquet Records, která vyplatila dluh patřící firmě Illuminated Records a Nico tak mohla nahrát nové album.[2] Wise rovněž zajistil, aby desku produkoval John Cale.[2][p 1] Ten s ní spolupracoval na prvních čtyřech albech, zatímco na pátém nikoliv. Zvukovým inženýrem při nahrávání byl Caleův blízký spolupracovník a kytarista v jeho doprovodné skupině Dave Young. Nahrávání alba Camera Obscura probíhalo od března do dubna 1985 ve studiu The Strongroom v Londýně.[4][5] Jelikož Nico neměla dostatek vlastních písní, vzpomněla si na Paula Morrisseye. Ten jí v minulosti poradil, aby zpívala písně od jiných lidí, což také na počátku své kariéry dělala.[6]
Skladby
Album otevírá píseň „Camera Obscura“, v níž šeptem vypráví John Cale, zatímco zpěv Nico se zde vyskytuje ojediněle. První ze dvou coververzí, které byly na desku zařazeny, je „My Funny Valentine“ od Richarda Rodgerse s textem od Lorenze Harta. Tato verze je hraná v c-moll, což je převzato od trumpetisty a zpěváka Cheta Bakera.[7] Na páté pozici se nachází coververze písně „Das Lied vom einsamen Mädchen“ od Wernera R. Heymanna a Roberta Gilberta, která vypráví o dívce s blond vlasy.[7]
Podpora alba
V říjnu 1985 Nico dvakrát vystoupila v Československu; v Brně-Kníničkách a v Praze na Opatově. Mimo to vystoupila například v Polsku a Maďarsku.
Seznam skladeb
Na původní gramofonové desce se prvních pět písní nachází na první straně a zbylé na druhé.
Pořadí | Název | Autor | Délka |
---|---|---|---|
1. | „Camera Obscura“ | Nico, John Cale, James Young, Graham Dids | 3:46 |
2. | „Tananore“ | Nico | 4:28 |
3. | „Win a Few“ | Nico | 6:13 |
4. | „My Funny Valentine“ | Richard Rodgers, Lorenz Hart | 3:29 |
5. | „Das Lied vom einsamen Mädchen“ | Werner Richard Heymann, Robert Gilbert | 5:43 |
6. | „Fearfully in Danger“ | Nico | 7:30 |
7. | „My Heart Is Empty“ | Nico | 4:42 |
8. | „Into the Arena“ | Nico | 4:16 |
9. | „König“ | Nico | 4:08 |
Celková délka: |
44:15 |
Sestava
- Hudebníci
- Nico – zpěv, harmonium
- The Faction:
- John Cale – zpěv v „Camera Obscura“
- Ian Carr – trubka v „My Funny Valentine“ a „Into the Arena“
- Technická podpora
- John Cale – producent
- Dave Young – zvukový inženýr
- Anton Corbijn – fotografie
- Brett Wickens – design obalu
- Christiane Mathan – design obalu
- Peter Saville – design obalu
Odkazy
Poznámky
- Cale během nahrávání alba žil v bytě Nico, odkud vystěhoval básníka Johna Coopera Clarka.[3]
Reference
- THOMPSON, Dave. Camera Obscura [online]. Allmusic [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- WITTS, Richard. Nico: Život a lži jedné legendy. Překlad Zuzana Zámečníčková. Olomouc: Votobia, 1994. 397 s. ISBN 80-85619-80-6. S. 375.
- MITCHELL, Tim. Sedition and Alchemy: A Biography of John Cale. Ilustrace Dave McKean. London: Peter Owen, 2003. 239 s. ISBN 0-7206-1132-6. S. 164. (anglicky)
- Nico (3) + Faction,The* - Camera Obscura [online]. Discogs [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- HOGAN, Peter. The Rough Guide to the Velvet Underground. 1. vyd. London: Rough Guides, 2007. 300 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84353-588-1. S. 202. (anglicky)
- Witts, s. 378.
- Witts, s. 377.