Camborne

V roce 1931 byly nalezeny poblíž Camborne v Magor Farm v Illoganu rozvaliny římské vily. Týž rok byly zahájeny vykopávky pod vedením odborníků z cornwallského královského institutu. Do roku 2006 se jednalo o jediný nález římského osídlení na území celého Cornwallu. Dalším dokladem dřívějšího osídlení je popsaný oltářní kámen nalezený v Camborne. Nyní je uložen v kostele Sv. Martina. Je datován do desátého či jedenáctého století.

Význačnou událostí byl Štědrý den roku 1801, kdy parní silniční lokomotiva, postavená cambornským inženýrem Richardem Trevithickem, vykonala první jízdu s cestujícími ve vozidle s vlastním pohonem. První cesta mířila na Camborne Hill a na počest této skutečnosti byla dokonce složena píseň. Trevithick se narodil v Illoganu v roce 1771 jako syn horníka a vystudoval místní školu. Jeho úspěchy v oboru parní energie a dolování jsou připomínány oslavami na poslední dubnovou sobotu (Trevithick's Day) a jeho socha stojí v místní veřejné knihovně.

Camborne je známé jako centrum dřívějšího důlního průmyslu v Cornwallu s doly na cín a měď. Největší rozkvět zaznamenalo v druhé polovině 18. a první polovině 19. století. Důl Dolcoath („Stará země“), král cornwallských dolů, byl s hloubkou 1067 metrů (3500 stop) po mnoho let nejhlubším dolem na světě a jedním z nejstarších do svého uzavření v roce 1921. V Camborne se nachází poslední pracující cínový důl v Evropě, South Crofty, který byl uzavřen v roce 1998.

Kromě vlastních dolů bylo Camborne také domovém četných důležitých souvisejících průmyslových odvětví, včetně světoznámých sléváren Holmans (Compair). Tento rodinný podnik, založený v roce 1801, byl největším producentem ve městě i v celém Cornwallu, vyráběl se zde i slavný samopal Sten v průběhu druhé světové války a Holmanův světlomet byl ve výstroji královského loďstva. V době největšího rozmachu obklopovaly slévárny město ze tří stran a práci v nich našlo asi tři a půl tisíce lidí. Kvůli poklesu britského průmyslu byla nakonec továrna v roce 2001 Compair Holmans Camborne uzavřena. Malé množství vytěženého cínu z dolu South Crofty bylo odkoupeno místním podnikem a tato zásoba je postupně využívána v klenotnictví a výrobky z ní jsou označovány jako South Crofty Collection.

Vzhledem k významu rudního dolování pro ekonomiku Cornwallu se z Camborne School of Mines stalo jediné vzdělávací zařízení ve Velké Británii, které připravuje specialisty na „tvrdé“ horniny. Škola byla založena v roce 1851 jako Royal School of Mines, ale její začátky lze vysledovat až do roku 1829, kdy byly předloženy plány na její výstavbu. Nyní tvoří součást Exeterské univerzity a v roce 2004 přesídlila do kampusu university Tremough. Absolveni CSM nacházejí uplatnění v báňském průmyslu po celém světě. Škola vlastní velmi pěknou sbírku minerálů ve svém geologickém muzeu.

Kolem severního okraje města vede silnice A30 (dřívější průtah centrem města se stal silnicí A3048). Mezi centrem a Trelowarren Street je malé autobusové nádraží, zmiňované v historkách cornwallského komika Jethra. Asi půl míle od středu města na jih je železniční nádraží. Cambornská stanice bývala pověstná svými krátkými nástupišti, takže pasažéři cestující na hlavní lince mezi Londýnem a Penzance mohli nastupovat a vystupovat jen z určitých vagónů. Díky tomu ne všechny vlaky tu zastavovaly a některé dávaly přednost blízkému Redruthu. V současné době provozují dopravu společnosti CrossCountry a First Great Western. Od roku 1902 do roku 1927 mělo město jednu tramvajovou linku, vedoucí do Redruthu.

V roce 1878 vznikl v Camborne ragbyový klub. Je jedním z nejslavnějších v hrabství a dodával hráče do reprezentace. V roce 1987 dosáhl nejlepšího umístění v nově vytvořených National leagues, když postoupil do čtvrté divize. V Camborne je jedna ze základen cornwallského ragbyového týmu a hrála zde řada mezinárodních mužstev včetně novozélandských All Blacks v letech 1905, 1924 a 1953, Austrálie v roce 1908, 1947 a 1967, Jihoafrické republiky v roce 1960, Spojených států v roce 1977 a dalších družstev, jako např. jihoafrických Barbarians či Canterbury z Nového Zélandu.

Navzdory špatné pověsti coby deprimovaného regionu je velká část Cornwallu včetně Camborne zahrnuta do schématu přestavby za 150 miliónů liber, od které se čeká, že zvrátí sociálně-ekonomický pokles v tomto bývalém průmyslovém srdci Cornwallu. Vládní programy obnovy měst by měly vytvořit kolem čtyř tisíc nových pracovních míst a zvýšit mzdy o 15 %.

Od všeobecných voleb ve Velké Británii v roce 2005 má Camborne liberálně demokratickou poslankyni Julii Goldsworthy, která je zastánkyní větší samosprávy hrabství. Strana Mebyon Kernow, která má v cornwallském parlamentu většinu, má v Camborne hodně příznivců a po doplňovacích volbách se stala největší politickou stranou v městské radě. V radě okresu Kerrier má čtyři členy. V radě hrabství má šest křesel, o zbývající křesla se dělí liberální demokraté a dělnická strana po pěti a jedno křeslo mají konzervativci.