Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem (ang. Corporate Social Responsibility – CSR) je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders.[1] Princip zahrnutí sociálních a environmentálních hledisek do strategie firmy (vedle primární orientace na vytváření zisku) se nazývá také trojí zodpovědnost.

Společenská odpovědnost firem v praxi

Zásady, jež by měla ve své praxi dodržovat společensky odpovědná firma, lze rozdělit do třech složek trojí zodpovědnosti:[2]

Ekonomická oblast

V kodexu podnikatelského chování společnosti by měly být zahrnuty takové zásady jako:

Sociální oblast

Do sociální oblasti činnosti společensky odpovědné firmy mohou patřit např.:

  • filantropie
  • komunikace se zainteresovanými osobami
  • striktní dodržování lidských práv (dovolená, přesčasy, sickdays, benefity, nesnažit se nastavit minimální mzdu se slovy, venku čeká dalších 20 lidí)
  • dodržování pracovních standardů

Environmentální oblast
  • šetrná produkce (včetně např. certifikace podle ISO 14000)
  • ekologická politika na všech úrovních (např. využívání recyklovaného papíru v administrativě, nemusí se tisknout každý email, elektronické zálohy, třídění odpadu, využívání BIO složky, používání vratných obalů)
  • ochrana využívaných přírodních zdrojů (čov)

Benefity pro firmu

Být společensky odpovědnou firmou je v zájmu podniku samotného – odpovědné chování zvyšuje produktivitu práce a loajalitu zaměstnanců a přináší podniku dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu. Předpokladem úspěchu je však systematický přístup, kdy odpovědné chování navazuje na obchodní strategii, hodnoty a poslání podniku. Jde o to, volit takové aktivity, které odpovídají charakteru podniku a očekávání klíčových stakeholderů neboli zainteresovaných osob. Praxe také ukazuje, že aktivity spojované se Společenskou odpovědností firem nejsou účinné bez osobního etického přesvědčení vedení i zaměstnanců.

Situace v České republice

Propagaci CSR se v České republice příliš organizací nevěnuje. Tematikou nadnárodních korporací se zabývá organizace NaZemi, která na toto téma připravila i vzdělávací programy pro střední školy.[3] Hlavním průkopníkem v prosazování CSR je organizace Frank Bold. Ta se snaží odhalovat zneužívání společenské odpovědnosti korporací ve prospěch jejich Public relations.[4]

V České republice lze získat Standard odpovědné firmy, který uděluje Fórum dárců nebo ocenění Podnik Fair Play udílené iniciativou Etického fóra ČR.[3] Od 1. 1. 2017 bude navíc pro české firmy povinný nefinanční reporting,[zdroj?!] který má podobný záměr jako některé náročnější standardy CSR - poskytnout veřejnosti informace o dopadech činnosti velkých firem na životní prostředí a společnost, navíc se zahrnutím dodavatelského řetězce daných firem.

Největší iniciativou, která v Česku šíří povědomí o společenské odpovědnosti a Cílech udržitelného rozvoje od OSN (SDGs), je Asociace společenské odpovědnosti. V rámci své unikátní vize tvoří největší CSR platformu v České republice. Platforma hájí zájmy více než 300 členů z řad korporátního, neziskového, vzdělávacího i veřejného sektoru s cílem zvýšit jejich potenciál a kompetence v oblasti CSR a SDGs. Prostřednictvím aktivního dialogu se státem Asociace společenské odpovědnosti významně ovlivňuje a vytváří CSR politiku a agendu udržitelného rozvoje v Česku.[5]

Reference
  1. Evropská unie, Zelená kniha, 2001
  2. TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem : Kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR. [s.l.] : [s.n.], 2004. 56 s. Dostupný z WWW: <https://web.archive.org/web/20070206021239/http://www.blf.cz/csr/cz/vyzkum.pdf>.
  3. TOVÁRKOVÁ, Helena. Společenská odpovědnost korporací v České republice - teorie a praxe. Brno, 2008 [cit. 2015-03-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Naděžda Johanisová. Dostupné online.
  4. Rozhovor s Pavlem Francem o společenské odpovědnosti korporací na stránkách organizace Frank Bold.
  5. Asociace společenské odpovědnosti A-CSR [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.