Džabrajil

Zakladatelem středověké osady Džabrajíl byl legenárdní Otec Džabrajíl, jeden z nejbližšího okruhu sultána Ahmada, který vládl v 8. století mezi Zujratskými horami a řekou Araks.[2][3]

Džabrajil byl součástí karabašského chanátu, který byl podle Gulistánské mírové smlouvy připojen v roce 1813 k Ruské říši. Od roku 1822 byl součástí provincie Karabach. Tato provincie byla v roce 1840 přeměna na velký šušský okres s centrem Šuša. Roku 1868 byla vytvořena Jelizabetpolská gubernie a Džabrajil byl do ni začleněn jako okresní město. V 19. století byla osada důležitou celnicí na hranici si Persií.

V roce 1897 proběhlo sčítání obyvatel Kavkazu a podle tohoto censu žilo v osadě celkem 520 lidí, z toho 228 Arménů, 168 Ázerbájdžánců, 76 Rusů a 18 Ukrajinců.[4]

Během sovětského období to byla osada městské typu. Na počátku 50. let zde existovaly dvě střední školy, pět základních škol, kulturní dům, letní a zimní kina, dvě knihovny a lidový dům. Roku 1980 získal Džabrajil městská práva.

V roce 1989 ve městě žilo 6.070 lidí, 99,5 % obyvatel města byli Ázerbájdžánci.

V průběhu války v Náhorním Karabachu bylo město v srpnu 1993 obsazeno arménskými silami.[5] Ázerbájdžánští obyvatelé byli vyhnáni. Během arménské okupace bylo město vylidněné a zničené.[6][7] Během arménské okupace bylo město přejmenováno na Jrakan (Ջրական) a bylo součástí Hadrutského okresu. V říjnu 2017 byl na území vylidněného města postaven kostel Svaté Matky Boží.[8] Stavba kostela vyvolala protest ázerbájdžánského ministerstva zahraničí, které označilo otevření arménského kostela v Džabrajílu za provokaci.[9] Poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev prohlásil, že „stavba arménského kostela v okupovaném Džabrajílu, kde Arméni nikdy nežili, je pokusem dát konfliktu náboženský obsah" a že „takové akce Arménie odporují nejen mezinárodnímu zákonu, ale také základním principům křesťanství a předpisům evangelia, kázání míru a úcty k majetku a životu jiných lidí".[10]

4. října 2020 bylo v průběhu války v Náhorním Karabachu získáno ázerbájdžánskou armádou.[11] Arméni ztrátu Džabrajilu několik dní ještě popírali a označovali za „dezinformace“.[12] 17. října 2020 bylo novináři Euronews potvrzeno, že město je plně pod kontrolou ázerbájdžánské armády.[13]

16. listopadu 2020 navštívil město prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev, vztyčil vlajku Ázerbájdžánu na území bývalého arménského vojenského tábora a přislíbil obnovu zničeného města.[14] Na podzim 2020 byl zbořen arménský kostel Svaté Matky Boží.[15] Poradce prezidenta Hikmet Hadžijev 25. března 2021 označil stavbu kostela za nezákonnou a prohlásil, že „kostel postavený jen před pěti lety, který sloužil okupačním silám, nelze považovat za součást kulturní historie Džabrajílu."[16] Arménský velvyslanec v Rusku Vardan Toganjan označil kostel za středověkou památku a jeho zbourání za „akt kulturní genocidy".[17] V únoru a v březnu 2021 ruiny města navštívilo několik velvyslanců, které pozvala ázerbájdžánská vláda, aby jim ukázala stav osvobozeného města. Diplomaté byli šokováni stavem města[18] a ve své zprávě uvedli, že ázerbájdžánské hroby byly vykopány, kosti zemřelých rozházeny po okolí a náhrobní kameny odstraněny.[19][20] Reportéři BBC uvedli, že během arménské nadvlády se pokusili Arméni zahladit veškeré stopy po ázerbájdžánské historii města.[21]

V září 2021 zvítězila britská společnost „Chapman Taylor“ ve výběrovém řízení na návrh územního plánu pro obnovu města Džabrajil.[22] V říjnu 2021, na výročí obnovení ázerbájdžánské kontroly nad městem, položil prezident Ilham Alijev základní kameny ústřední okresní nemocnice, základní školy a první obytné čtvrti pro více rodin.[23]

V sovětských dobách byla v Džabrajilu významná továrna na máslo a sýry a výroba koberců. Od padesátých let 20. století bylo v okolí města vinařství a kamenolom. V roce 2020 neexistuje obyvatelstvo ani žádná ekonomika a veškeré vinice jsou zničeny.

Podnebí ve městě je teplé a mírné. Průměrná teplota v této oblasti je 12,7 °C. Během roku jsou průměrné srážky 429 mm. Džabrajil je znám svými častými deštmi. Nejteplejším měsícem roku je červenec s průměrnou teplotou 24,0 °C a nejchladnějším měsícem leden s průměrnou teplotou 1,4 °C.[24]

• Kudafarinský most přes řeku Araks – z 11. století
• lázně sultána Mejida z 18. století

• 
  Zničená autobusová zastávka (rok 2014)
• 
  Arménský pamětní kříž vztyčený ve městě po první karabašské válce (rok 2014)
• 
  Ilham Alijev vztyčuje 16.11.2020 ázerbájdžánskou vlajku nad troskami města
• 
  Ilham Alijev v ruinách města (listopad 2020)
• 
  Ruiny města (listopad 2020)
• 
  Trosky města (listopad 2020)
• 
  Kudafarinský most na ázerbájdžánské známce
• 
  Kudafarinský most (listopad 2020)

• Cəmil Əhmədov (1924–1944) – sovětský důstojník, hrdina SSSR – v Džabrajilu po něm byla pojmenována ulice a základní škola
• Fərda Amin (* 1979) – ázerbájdžánský herec, scenárista a režisér
• Həsən Hüseynov (* 1944) – doktor technických věd, profesor, vědec a akademik
• Ramil Safarov (* 1977) – ázerbájdžánský důstojník a překladatel do maďarštiny
• Teymur Quliyev (1888–1965) – státník Ázerbájdžánské SSR, předseda Rady lidových komisařů Ázerbájdžánské SSR a Rady ministrů
• Yaqut Abdullayeva (* 1963) – ázerbájdžánská zpěvačka lidových písní

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jabrayil na anglické Wikipedii a Джебраил na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džabrajil na Wikimedia Commons