Butrint

Historické město Butrint se nachází na samém jihu Albánie při hranicích s Řeckem na jihovýchodním výběžku poloostrova Ksamili, který odděluje Kerkyrský průliv Jónského moře od Butrintského jezera a Vivarského kanálu. Vzhledem ke své strategické poloze ve Středozemním moři bylo město svědkem vojenských operací od Peloponéské války v 5. století př. n. l. až po napoleonské války v 19. století. Původně byl osídlen řeckým kmenem Achájů. Ve 4. století př. n. l. jej obsadili kolonisté z Kerkyry (Korfu) a stal se významným opevněným přístavem a obchodním centrem s vlastní akropolí. Poté jej ovládli Illyrové a v průběhu 2. makedonské války byl roku 167 př. n. l. dobyt Římany. I po vytvoření Byzantské říše zůstal v rukou Římanů a to až do tureckého vpádu v roce 1453.

Butrint
Poloha
Souřadnice	39°44′46″ s. š., 20°1′14″ v. d.
Stát	Albánie Albánie
Butrint
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	39,8 km²
Správa
Status	zaniklé sídlo
Oficiální web	www.butrint.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Butrint
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Albánie Albánie
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii
Odkaz	570 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1992 (16. zasedání)
V ohrožení	1997–2005

Po porážce Benátek Napoleonem v roce 1797 se město stalo nakrátko součástí francouzského impéria. O dva roky později byl znovu ovládnut Otomanskou říší a to až do roku 1912, kdy se Albánie stala samostatným státem.

Bazilika

Úpadek města započal katastrofálním zemětřesením v roce 1153. Vpád Benátčanů, vzestup spodní vody a následné epidemie město vylidnily. Bylo pohřbeno pod bahnem a zarostlo bujnou vegetací. Vykopávky začaly v roce 1920. Překvapivý rozsah a zachovalost památek byl oceněn v roce 1992 zařazením na Seznam světového dědictví UNESCO. Mezi lety 1997 a 2005 byl Butrint, kvůli rabování, zapsán také na Seznamu světového dědictví v ohrožení UNESCO.

Hlavní stavby z řeckého období pocházejí ze 2. a 3. století př. n. l. Jsou to zejména velmi zachovalé divadlo, akropolis, dva chrámy a zdobené brány.

Římské budovy byly postaveny v průběhu 1. století n. l. Zvláštní pozornost zasluhují římské lázně, chrám bohyně Minervy, Nymfaneum, vila Diaporit, kterou vlastnil Pomponius Atticus a palác Triconch.

Byzantské období (5. a 6. století) je zastoupeno baptisteriem a bazilikou. Od 6. do 15. století byl Butrin sídlem butrintské diecéze.

Hlavním dědictvím Benátčanů je trojúhelníková pevnost, která byla zbudována v 16. století a konečně v 19. století zde Turci vybudovali pevnost.

V okolí Butrintu se nachází důležitá přírodní rezervace uchovávající řadu ohrožených druhů fauny a flory. Jejím základem je tektonická proláklina známá jako Butrintské jezero. Jezero je spojeno s úžinou Korfu kanálem Vivari. Je obklopena zalesněnými horami a močály.

Mimo areál národního parku se v blízkosti nacházejí další historické objekty (Çuka e Aitoit, zeď Dema, Malatrea, Phoenicê, Vagalat), které jsou od roku 1948 chráněny jako národní kulturní památky.