Burbidgea
Burbidgea[1] (Burbidgea) je rod rostlin z čeledi zázvorníkovité. Jsou to nevelké, vytrvalé, pozemní nebo i epifytické byliny s olistěnými nepravými stonky a nápadnými oranžovými květy ve vrcholových květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 5 druhů a je rozšířen výhradně na Borneu, kde roste v podrostu tropických deštných lesů.
 Burbidgea | |
|---|---|
 Burbidgea schizocheila | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | zázvorníkotvaré (Zingiberales) |
| Čeleď | zázvorníkovité (Zingiberaceae) |
| Rod | burbidgea (Burbidgea) Hook.f., 1879 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Burbidgey jsou nevelké vytrvalé byliny s olistěnými nepravými stonky tvořenými bázemi listů, a s dužnatými oddenky. Rostou buď na zemi nebo jako epifyty. Květenství vyrůstá na vrcholu nepravého stonku. Květy jsou jednolitě oranžové, bez kresby. Kalich je trubkovitý, na vrcholu dvoulaločný. Koruna s dlouhou trubkou, vyčnívající z kalicha, a dobře vyvinutými laloky. Pysk je redukovaný, úzký, kratší než korunní laloky a vzpřímený proti tyčince. Plodem je úzká tobolka připomínající šešuli.[2][3][4][5]
Rozšíření
Rod zahrnuje 5 druhů, které jsou všechny endemity Bornea.[6] Druh Burbidgea nitida roste na zastíněných stanovištích v podrostu tropického deštného lesa na severozápadě ostrova. Podle původního popisu zde nejlépe prospívá na vlhkých skalách, pokrytých rostlinným opadem.[3]
Taxonomie
Rod Burbidgea je v rámci čeledi Zingiberaceae řazen do podčeledi Alpinioideae a tribu Riedelieae. Jedná se o malý tribus, který zahrnuje ještě rody Pleuranthodium, Riedelia a Siamanthus.
Zástupci
- burbidgea lesklá (Burbidgea nitida)[7]
Význam
Burbidgey mají potenciál jako okrasné pokojové rostliny. Lze je pěstovat v květináčích v teplém prostředí. Vyžadují rovnoměrnou závlahu a dobře odvodněnou, humózní a minerálně bohatou půdu. Je třeba jim zajistit polostinné až stinné stanoviště s rozptýleným světlem, nesnášejí přímý sluneční svit.[5] Lze se s nimi vzácně setkat i ve sklenících botanických zahrad. Několik taxonů je uváděno ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[7]
Odkazy
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- BYNG, James W. The flowering plants handbook: A practical guide to families and genera of the world. [s.l.]: Plant Gateway Ltd., 2014. ISBN 9780992999315. (anglicky)
- MEEEHAN, Thomas. Burbidgea nitida. The Gardener's Monthly And Horticulturist. 1880, čís. 22.
- JULIUS, Avelinah et al. Zingiberaceae of Maliau Basin, Sabah, Malaysia. Journal of Tropical Biology and Conservation. 2010, čís. 6. Dostupné online.
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Burbidgea na Wikimedia Commons 
Taxon Burbidgea ve Wikidruzích