Bulharistika

Bulharistika je vědní disciplína, která studuje bulharské objekty a problémy. Je zaměřena především na humanitní obory, které pokrývají problematiku bulharského jazyka, bulharské literatury, bulharské historie a archeologie, Cyrilometodějský výzkum, bulharské umění, bulharskou tradiční duchovní a hmotnou kulturu. [1]

Akademik Stefan Mladenov, specialista na indoevropská studia, dokonale znal 18 jazyků a používal 27 jazyků. Vedl bulharskou delegaci na prvním slavistickém kongresu v Praze v roce 1929, poté společně s Maxem Vasmerem publikoval historii bulharského jazyka v němčině, za kterou byl členem téměř všech akademií věd.

Bulharistika je úzce provázána se slavistikou, paleoslovenistikou, byzantskými studiemi a balkanologií. O její vznik se zasloužil Josef Dobrovský, který, zmatený nedostatkem bulharštiny ve Srovnávacím slovníku všech jazyků a dialektů, vytištěném v Petrohradě v letech 1787–1789, považoval slavenosrbský jazyk za bulharský. V roce 1792 August Ludwig von Schlözer kritizoval oddělování bulharského jazyka od slavenosrbského jazyka.[2]

K bulharistice a obnově bulharské státnosti přispěli i Češi. Například Konstantin Jireček byl bulharským ministrem školství, poté ředitelem Národní knihovny svatého Cyrila a Metoděje.

Odkazy

Reference
  1. Bulharistika na webových stránkách Bulharské akademie věd
  2. Изследвания по кирилометодиевистика; Възникване, развой и съвременно състояние на научния интерес към делото на Кирил и Методий. [s.l.]: Наука и изкуство, 1985. S. 16. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.