Buchov (Postupice)

První písemná zmínka o Buchově pochází z roku 1413 a pojednává o jistém Benešovi z Buchova.[4] Jméno osady Buchov bylo možná přeneseno ze staršího Buchova u Votic, kde stávala tvrz, na níž sídlil Zbyněk z Buchova – jeden z původních čtyř hejtmanů Tábora. Je možné, že zakladatelé tohoto dvora přišli právě z tvrze u Votic.[4]

Jméno Buchov znamenalo původně Buchův dvůr. Společně s Holčovicemi a díly v Čestíně, Lažanech a Veliši tvořil samostatný statek.[5]

V roce 1589 vlastnil Buchov Jan Sladký z Peclinovce. Poté přešel majetek na Chobotské z Ostředka.

V roce 1693 prodal Rudolf z Talmberka Buchov společně s částí jankovského panství svému bratrovi Janovi, který byl biskupem královéhradecké diecéze. Jeho synovec Jan František z Talmberka, který majetek zdědil, prodal postupické panství v roce 1699 Ferdinandu Františkovi z Říčan a on pak roku 1717 Františku Adamovi z Trautmannsdorffu.[4]

Až do roku 1849 byl Buchov součástí jemnišťského panství. Po Březnové ústavě, která zakotvila územní samosprávu, se stal osadou nové politické obce Čelivo. S ní po roce 1970 přešel pod správu obce Postupice.

V roce 1880 žilo v Buchově celkem 45 obyvatel ve čtyřech domech. Poté jejich počet klesal, takže v roce 1900 zde žilo 36, v roce 1930 25, v roce 1950 18, v roce 1980 4, a v roce 2001 dokonce jen jeden stálý obyvatel. Po sčítání v roce 2011 však Český statistický úřad uvádí celkem 11 obyvatel.[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buchov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Čelivo na webu ČÚZK