Bruniovité

Zástupci čeledi bruniovité jsou stálezelené keře, polokeře nebo výjimečně i stromy s drobnými střídavými listy bez palistů. Čepel listů je celistvá, s paralelní žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, v hlávkách, klasech nebo řidčeji jednotlivé. Hlávky jsou často seskupeny v hroznovitých nebo latovitých květenstvích a podepřené listeny zákrovu. Květy jsou nejčastěji pětičetné, řidčeji čtyřčetné. Kališní i korunní lístky jsou volné nebo srostlé. Tyčinek je stejný počet jako korunních cípů. Tyčinky jsou nejčastěji volné, řidčeji (např. u rodu Lonchostoma) přirostlé ke korunní trubce. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 3 plodolistů nebo monomerický, s 1 až 3 pouzdry. Čnělky jsou volné nebo částečně na bázi srostlé. V každém plodolistu jsou nejčastěji 2 až 4, řidčeji až 12 vajíček. Plodem je tobolka, nažka, oříšek nebo měchýřek. Semena jsou velmi malá.[1]

• 
  Berzelia lanuginosa
• 
  Detail květenství Berzelia lanuginosa
• 
  Detail lodyhy Brunia sp.
• 
  Brunia nodiflora na přirozeném stanovišti

Čeleď zahrnuje asi 80 druhů v 6 rodech. Největší rod je Brunia (37 druhů). Čeleď se vyskytuje pouze v jižní Africe v oblasti Kapska a Natalu. Nejvíce druhů je v západním Kapsku.[2]

Dahlgren a Tachtadžjan řadili čeleď Bruniaceae společně s Grubbiaceae do řádu Bruniales v rámci nadřádu Ericanae. V Cronquistově systému je tato čeleď zařazena do řádu růžotvaré (Rosales), zatímco čeleď Grubbiaceae je v řádu vřesovcotvaré (Ericales). V systémech APG I i APG II jsou Bruniaceae ponechány nezařazené do řádu v rámci skupiny nazývané 'Euasterids II'. Ve verzi APG III jsou řazeny spolu s čeledí Columelliaceae do řádu Bruniales.[3][4][5][6]

Podobnost s jihoafrickou čeledí Grubbiaceae, řazené v dnešním systému do řádu dřínotvaré (Cornales), je zřejmě dána spíše podobnými podmínkami prostředí než příbuzností obou čeledí.[2]

• brunie (Brunia)
• stávka (Staavia)[7]

Audouinia (včetně Tittmannia), Berzelia, Brunia (vč. Lonchostoma, Mniothamnea, Nebelia, Pseudobaeckea, Raspalia), Linconia, Staavia, Thamnea[8]