Průduška

Průduška (bronchus) je trubicovitý orgán, který je součástí dýchací soustavy. Slouží k vedení vzduchu z plic a do plic.

Průduška
Čelní pohled na hrtan, průdušnici a průdušky
Čelní pohled na hrtan, průdušnici a průdušky
Latinsky bronchus
Soustava dýchací
Tepny bronchiální
Žíly bronchiální
Nervy rami bronchiales nervi vagi
MeSH A04.411.125
Gray 1084

Anatomie

Dvě hlavní průdušky – pravý a levý primární bronchus – vznikají zdvojením (bifurkací) průdušnice (trachea). Postupně se dělí do tzv. bronchiálního stromu – sítě menších průdušek. Pravý primární bronchus se dělí na tři, levý na dva lobární bronchy (označované také jako sekundární nebo II. řádu).[1] Lobární bronchy se pak větví vpravo na deset, vlevo na osm terciárních bronchů.

Ty se pak dále větví do menších bronchů, až se mění v průdušinky (bronchioly), jak se označují větve s průměrem menším než 1 mm. Celkově se průdušky takto dělí přibližně 25×.[2]

Poslední částí je terminální bronchiolus, který přes respirační bronchiolus přechází v plicní sklípek (alveolus). V něm probíhá vlastní dýchání – přestup kyslíku do krve a naopak odvod oxidu uhličitého do vydechovaného vzduchu.

Stěny průdušek
Řasinky v respiračním epitelu

Stěna průdušek se až do 7. dělení skládá z chrupavky a hladké svaloviny.[2] Obsahují buňky řasinkového epitelu a žlázy tvořící hlen. Řasinky, pohybující se ve směru vydechovaného vzduchu, pomáhají spolu s hlenem zbavit se prachu a dalších částic obsažených ve vdechovaném vzduchu. Ve stěnách těchto průdušek jsou ještě endokrinní buňky obsahující serotonin. Ten podporuje mj. kontrakce hladké svaloviny ve stěně, díky nimž mohou průdušky měnit svůj průměr: zúžení průdušky se nazývá bronchospasmus, rozšíření bronchodilatace.

Stěny menších průdušek (obvykle od 8. dělení) již neobsahují chrupavčitou tkáň ani svalovou vrstvu a jsou stále tenčí.[2] Obsahují již jen jednu vrstvu epitelárních buněk s řasinkami. Kromě nich jsou zde přítomny ještě granulované Clara buňky, které produkují látku podobnou surfaktantu, tedy povrchově aktivní látku.[2]

Nemoci průdušek

Nejčastější nemocí průdušek je bronchitida – zánět průdušek.

Vyšetření průdušek se dělá pomocí bronchoskopu (bronchofibroskopie). K vyšetření se používá ohebného trubicovitého přístroje, který se dostane až do průdušek nebo průdušinek, nutné je lokální umrtvení.

Zajímavost

Ve starověku se lékaři domnívali, že tekutina a potrava se dostávají do žaludku pomocí průdušek a ne pomocí jícnu.

Odkazy

Reference
  1. MedAtlas [online]. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav histologie a embryologie [cit. 2013-03-28]. Kapitola 4.5. Plíce. Dostupné online.
  2. Dýchací systém [online]. Masarykova universita, 2005-05-18 [cit. 2013-03-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.